Nový předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás podniká první kroky
V sobotu se funkce předsedy palestinské samosprávy oficiálně ujal Mahmúd Abbás a svět očekával, že v nejbližší době dojde k výraznému zlepšení izraelsko-palestinských vztahů a snad i brzkému obnovení mírových rozhovorů. Situaci však jako vždy zkomplikovali palestinští teroristé. Ještě než stačil složit slavnostní přísahu, došlo ve čtvrtek k teroristickému útoku na hraničním přechodu Karni mezi Izraelem a pásmem Gazy, při kterém zahynulo 6 izraelských civilistů a 5 dalších bylo zraněno.
K atentátu se přihlásily všechny tři hlavní teroristické skupiny - Hamas, Islámský džihád i Mučedníci od Al-Aksá - a izraelské zpravodajské služby tuto novou a velmi nebezpečnou spolupráci militantních organizací potvrdily. Izraelští analytici se shodují, že útok měl poškodit Mahmúda Abbáse a jeho předvolební předsevzetí ukončit násilnosti a zároveň narušit všeobecné optimistické očekávání izraelsko-palestinské spolupráce. Izraelská vláda v reakci na atentát uzavřela všechny tři hraniční přechody v pásmu Gazy a přerušila styky s palestinskou samosprávou, dokud její představitelé nezajistí bezpečnost.
Armáda podnikla v pásmu Gazy odvetnou akci, při které zabila 5 Palestinců, a Palestinci reagovali dalším ostřelováním izraelských měst raketami Kásam - jen za minulý týden jich na území Izraele dopadlo na třicet. V sobotu jedna z nich zabila 17letou dívku ve Sderotu a izraelský premiér Ariel Šaron dal armádě volnou ruku při zásahu proti teroristům a odpalovacím zařízením. Stal se za to opět terčem kritiky světových médií, která si však většinou nevšimla, že ve skutečnosti k žádným odvetným akcím nedošlo. Podle vládních zdrojů izraelský kabinet chápe, že Abbás musí dostat šanci i čas, a obojí mu zatím dává.
Mahmúd Abbás a s ním i Organizace pro osvobození Palestiny hned na počátku týdne vyzvali teroristy k zastavení násilností a vyhlášení příměří. Předseda samosprávy zdůraznil, že je třeba rovněž přestat ostřelovat izraelská města, protože takové počínání poškozuje palestinské národní zájmy. Jeho prohlášení však nemělo implikovat nějaké radikální kroky; Abbás už před svým zvolením uvedl, že proti teroristům nezakročí silou, ale bude se je snažit k zastavení útoků přesvědčit.
Přestože Hamas zatím Abbásovy výzvy nevyslyšel a zbraně nesložil, reakce jeho jednotlivých představitelů už nejsou tak jednoznačně nekompromisní jako dřív. Izraelští analytikové se shodují, že organizaci citelně oslabilo loňské izraelské tažení proti jejím vůdcům, z nichž ty nejvýznamnější armáda zlikvidovala cílenými atentáty. I když zahraniční vedení Hamasu příměří odmítá, jeho vůdce z pásma Gazy Ismaíl Hanija je za určitých podmínek připustil, a přední představitel tohoto hnutí na Západním břehu Jordánu šajch Hasan Júsuf dokonce uvedl, že Hamas je k pozastavení útoků ochoten.
Abbás už v minulosti s teroristy o příměří jednal, když byl palestinským premiérem, a v létě roku 2003 se mu dokonce podařilo všechny tři hlavní teroristické organizace přimět k vyhlášení dočasného klidu zbraní, třebaže pak vydrželo pouze šest týdnů. Abbás si je proto vědom obtížnosti svého současného úkolu, stejně jako nebezpečí, které hrozí jemu samotnému, kdyby byl příliš vstřícný a kompromisní vůči Izraeli, ale také příliš tvrdý a neústupný vůči radikálům, kteří by ho neváhali fyzicky zlikvidovat.
Abbásovým prvním konkrétním protiteroristickým krokem byl pondělní rozkaz bezpečnostním složkám v pásmu Gazy, aby zabránily ostřelování izraelských měst raketami Kásam. Nařídil také rozmístění policistů u hraničních přechodů a poblíž židovských osad. Izrael jeho rozhodnutí pochválil jako "malý krůček správným směrem". Abbás dal přinejmenším najevo, že nebude kráčet ve šlépějích svého předchůdce, jak tvrdil během předvolební kampaně. Teprve bezprostřední budoucnost ukáže, jestli svůj rozkaz myslel vážně; i Jásir Arafat občas teroristy naoko vyzýval k zastavení útoků, aby uspokojil světové mínění.
První zprávy však vyznívají slibně: úterní jednání Abbáse s teroristickými skupinami vyústilo v oznámení Mučedníků od Al-Aksá z Džanínu, že jako gesto dobré vůle vůči Abbásovi dočasně přeruší útoky proti Izraeli. V tentýž den však zároveň došlo k dalšímu sebevražednému atentátu na kontrolní vojenské stanoviště v pásmu Gazy, který zabil jednoho izraelského agenta zpravodajské služby Šin Bet a 7 dalších osob zranil a k němuž se přihlásil Hamas. O pozoruhodnou zprávu se rovněž v úterý postaral velitel palestinských speciálních jednotek Bašír Nafí, když bez dalších podrobností oznámil, že bezpečnostní složky hodlají teroristy odzbrojit.
Kromě dalšího jednání o případném příměří čekají Mahmúda Abbáse i další nelehké úkoly, jako je reforma palestinské samosprávy, boj proti korupci a v neposlední řadě i vytvoření nové vlády, ve které už podle palestinských zdrojů nebudou žádní arafatovci. Abbás se těší obrovské mezinárodní podpoře a ještě stále mu věří také Izrael. Pokud však vláda židovského státu v dohledné době neuvidí konkrétní výsledky jeho boje proti teroristům, zakročí proti nim sama a na Blízkém východě se opět roztočí bludný kruh násilí a odvet.
