O návratu bez obchodu
Kdo si oddychl, že se před nadcházejícícmi svátky debaty na téma návratu Jiřího Čunka do vlády odložily, ten ovšem nemohl čekat jejich konečné zmrazení. To by totiž zpět do kabinetu nesměl chtít - a to podle všeho dost - sám Čunek.
Zdánlivě se mu k tomu otevřely dveře konečným zastavením jeho korupční kauzy a následným rozhodnutím vedení lidovců opětovně jej mezi ministry nominovat. Teoreticky by tomu nic nemuselo stát v cestě. Věc ovšem byla počátkem prosince a je i na kraji ledna, poněkud komplikovanejší.
Je třeba mít na paměti, že Čunek, byť uváděl jiný důvod, rezignoval na vládní funkce teprve když se k původnímu obvinění z uplatkářství přidružil případ pobíraných sociálních dávek v době, kdy na jeho kontech ležely milióny. Přičemž několik dnů šéf KDU-ČSL na toto téma odpovídal médiím dost nevěrohodně a při Českou televizí snímané tiskové konferenci se už lidé smáli - v sále i u obrazovek.
Pak nicméně Čunek přesvědčil znejistěné lidovce, že dávky mohl pobírat, neboť mu peníze v bankách nepatřily. A na rokování strany přivedl živoucí důkaz - svého bratrance. Tím uhájil předsické křeslo a jakmile byl vsetínský případ odložen, zvolna počínal hovořit o návratu. Což se zdálo urychlené některým občanským demokratům a prozatím zcela neuskutečnitelné Zeleným. Premiér v zájmu zachování koalice návrat bývalého kolegy do vlády připouštěl, nicméně dost vágně. Snad spoléhal na to, že veřejné mínění bude vést lidovou stranu k rozvaze. Průzkumy totiž ukazovaly, že by lidé nejprve očekávali výraznější Čunkovo očištění, které by podle leckoho mohlo být průkazné teprve po soudním řízení. Tomu se ale předseda KDU-ČSL vyhnul a určité pochyby tudíž nerozptýlil. A nyní se věc znovu prý ocitá na stole. Předseda vlády dokonce mluví o enormním tlaku" od KDU-ČSL. A hlasy zevnitř ODS zase o tom, že jsou lidovci za Čunkův návrat jsou ochotní vyměnit podporu Václava Klause v únorové prezidentské volbě. Ta by se mohla vskutku jevit coby Čunkova velká příležitost. Je ovšem otázkou, zda se uplynulý měsíc něco změnilo. Na první pohled nikoliv. Nějaké dnešní lidovecké "tlačení na pilu" by tedy znamenalo pouze přímé ohrožení koalice, protože Zelení na něco takového nebudou chtít přistoupit. A Topolánek, takříkajíc v několikerém ohni, by musel ukazovat kritikům v ODS, že je pro něho volba Klause rovnež také zásadní věcí a zároveň se pokoušet vysvětlovat Zeleným nezbytnost Čunkova návratu. Přičemž by před lidmi vypadal jako bezskrupulózní politický obchodník. A to patrně i pro některé z těch, kdož by znovu rádi viděli Klause na Hradě.
Už před několika týdny bylo udivující, jak Čunek reagoval na variantu, že by jeho rychlý příchod do vlády znamenal naopak odchod Zelených: "To je dobrá myšlenka... Kdo chce odejít, tak ať odejde, to se nedá nic dělat," řekl tehdy. A člověk si lámal hlavu, zda si umí představit, co by následovalo. A jak to, že stále jen opakuje: neexistuje žádný právní ani morální důvod, proč bych do kabinetu znovu neměl vstoupit. Místo aby se už dávno snažil si celou věc se Zelenými nejprve vyjasnit. Stejně jako s řadou zákonodárců ODS, jimž se comeback někdejšího vsetínského starosty nezdá. A že důkladnější vysvětlení dluží Čunek veřejnosti. Neobjasněných stránek v obou jeho případech je bohužel stále dost. Věřme, že uspokojivě objasnit jdou. Pak se o návratu do vlády může mluvit docela klidně. A pokud možno bez stínů podezření z obchodu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na
přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .