O prostředí na Marsu víme v podstatě všechno, nová sonda bude hledat známky života, říká šéf kosmické kanceláře Kolář
Vozítko Perseverance vyráží na Mars. Nahradit by mělo slavnou sondu Curiosity a pro zkoumání rudé planety je vybaveno například robotickou helikoptérou.
Raketa Atlas 5, která vozítko Perseverance ponese, odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve čtvrtek ve 13:50 našeho času. Cíle by měla dosáhnout v únoru 2021.
Místo přistání, kráter zvaný Jezero, nevybrali vědci pro novou sondu náhodou. V okolí vyschlého ústí řeky má totiž pátrat po známkách života. Naváže tak na svou předchůdkyni Curiosity, která zkoumala hlavně chemické složení hornin.
„Touto misí už vlastně začíná mise následná,“ vysvětluje ředitel České kosmické kanceláře (CSO) Jan Kolář. Za šest let by měla odstartovat další sonda, která bude mít za úkol v roce 2031 přinést nashromážděné vzorky na Zemi. „Je naděje, že když se budou vzorky zkoumat podrobně v pozemských laboratořích, mohla by být zodpovězená ta základní otázka – zda na Marsu život byl, nebo ne.“
O prostředí na Marsu už víme v podstatě všechno. „Víme, jakou má atmosféru, jaké tam zhruba panuje počasí. Víme, že velké nebezpečí pro člověka bude radiace…" vypočítává ředitel CSO.
Letu člověka na rudou planetu dnes brání především potřebné technické vybavení, které by umožnilo přežít cestu a hlavně následný pobyt. Na to v tuto chvíli technické prostředky NASA, ani žádná jiná kosmická agentura nemá.
Robotická helikoptéra
Rover Perseverance s sebou na Mars odnáší i robotickou helikoptéru. „Bude to poprvé, kdy se v atmosféře nějakého jiného vesmírného tělesa bude vznášet helikoptéra vyrobená lidskou rukou,“ upozorňuje na atraktivní součást mise Kolář.
Technicky je to odlišné prostředí. Ta helikoptéra, která vypadá trochu jako komár, musí být velice lehká a vrtule se musí otáčet mnohem rychleji. Jak to nakonec dopadne, bude velké očekávání i pro samotné konstruktéry.
Jan Kolář
Publicista Dušan Majer ale dodává, že i když lidstvo na Mars posílá stále dokonalejší stroje, přítomnost člověka zatím nahradit nelze.
„Nemají totiž vlastní umělou inteligenci a dělají jen to, co se jim řekne. Člověk všechno zvládne mnohem rychleji. Nemusí například čekat na povel ze Země, aby vzal nějaké kladívko a bouchnul do kamene.“
Budoucí pilotovaná výprava k Marsu by navíc podle Majera velmi významným způsobem pomohla dosáhnout vysoké spolehlivosti systému podpory života, který by byl využitelný i na Zemi.
Podrobnosti o misi si poslechněte na audiozáznamu.
Související
-
Kolem Marsu bude v létě nebývale rušno, k rudé planetě vyrazí tři sondy
K Marsu letos v létě vydají hned tři sondy. Americká sonda Perseverence dokonce na povrchu vysadí vozítko s malou autonomní helikoptérou.
-
Na Marsu bahno teče jako láva. Evropský tým pod vedením Čecha odhalil procesy na povrchu planety
Část marsovských sopek vznikla nově objevenými procesy. Útvary, které ze satelitu vypadají jako ztuhlé proudy lávy, možná vznikly díky bahenním sopkám.
-
Proč vědce zajímá, že se třese planeta Mars?
Ovlivňují kondenzační stopy letadel globální oteplování? Český tým studentů Robotika na americké soutěži DARPA. O papouškovi, který dostal nová křídla. Moderuje Josef Kluge
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
