O první Lhotě se psalo už na konci 12. století, celkem je v Čechách přes 300 vesnic s tímto jménem
Není tolik známých jmen českých vesnic jako těch, které mají ve svém názvu Lhota. Úplně první zmínka o Lhotě pochází ze samého konce 12. století. Nazývala se tak dnešní vesnice Svatý Jiří na Orlickoústecku.
Hned roku 1203 se však můžeme přesunout na jih Čech, abychom v písemných pramenech našli zmínku o Lhotě Dlouhé a Okrouhlé na Pelhřimovsku. Další na sebe nenechaly dlouho čekat.
Po polovině 20. století se tak pro Čechy uvádí 322 Lhot. V jižních Čechách jich známe dobrých pět desítek.
A kde se vlastně vzaly? Jejich vznik spadá do období kolonizace a platebních povinností poddaných. Jsou navázány na menší sídla nižší šlechty a pro poddané znamenaly odložení platu vrchnosti (lhůty) až na několik let.
V názvech se objevují také jako Lhotice, Lhotky a Lhotče. Některé zanikly jako Lhotka u Malšína, jmenují se jinak – třeba Lhoteč u Velešína (nyní Chodeč), přibírají název nejbližší vesnice (Lhota Zubčická nebo Lhota u Kestřan) i další jména (Kocourova, Chomoutova či Lékařova Lhota).
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Když se podíváte ze správného úhlu na skalisko u stezky na Kraví horu, spatříte Napoleonovu hlavu
V Novohradských horách najdeme nespočet různých skalních útvarů, mnohdy bizarních. Jeden z nejvýraznějších se tradičně, už minimálně sto let, nazývá Napoleonova hlava.
-
Jižní Čechy jsou posety mohylami. Ty sloužily zpravidla k pohřbívání obyčejných lidí
Jihočeský kraj se může chlubit památkami z různých historických etap. Mezi ty nejstarší patří hradiště a mohylová pohřebiště. A právě mohylami je region doslova posetý.
-
Hrazánky jsou větší než Hrazany. Zdrobnělina v názvu obce nemusí vždy odpovídat skutečnosti
Zaměřme pozornost na dvojice jihočeských obcí, jejichž názvy se odlišují pouze tím, že jeden je zdrobnělinou toho druhého. Ne vždy se tato sídla nacházejí vedle sebe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
