O svatém Václavu s kardinálem Vlkem
Příští sobotu 27. 9. Stará Boleslav opět ožije Národní svatováclavskou poutí, kterou vrcholí letošní Rok svatého Václava. Připomínáme si 1100 let od narození tohoto českého patrona, jehož význam a kult přesáhl v různých dobách nejen hranice českého území. Je to světec, který žije svůj druhý život v povědomí českého národa a je spjat s významnými událostmi našich dějin.
O svatém Václavovi se toho vlastně moc neví. S jistotou můžeme jen říci, že se narodil, žil a zemřel. Naše informace pocházejí z legend, které vznikaly až po Václavově smrti. A tak se stal, podobně jako Mistr Jan Hus vhodným plátnem, na které se promítaly ideály různých dob. Kardinála Miloslava Vlka jsem se ptala, jaké téma z toho bohatého svatováclavského odkazu ho oslovuje právě v tomto roce.
"Já vidím, když se dívám na postavu svatého Václava a na jeho život, že dokázal svou víru, kterou přijal, zvlášť od své báby Ludmily, propojit se společností a že dokázal vírou obnovovat společnost a mezilidské vztahy. To, co je v křesťanství jádro, to znamená vztah k Bohu a vztah k bližnímu - láska k Bohu a vztah k bližnímu, tak on toto dovedl praktikovat tím, že se staral o chudé, do té sociální sféry vstupoval, ujímal se lidí utlačených, rušil tak rozvinutý trh s člověkem. Tady v Praze byl velmi rozvinutý trh s otroky. Nebo mírnil tvrdé tresty tehdejšího soudnictví, porážel šibenice a tak dále, čili ten Václav dokázal svojí víru vnášet nebo zúročit v mezilidských vztazích a proměňoval společnost, která byla trošku individualistická, sobecká ve společenství."
Podle kardinála Vlka byl svatý Václav příkladem právě v tom, že viděl ve své době nikoliv samozřejmou hodnotu jednotlivce
"Když třeba kníže Raclav se proti němu postavil s vojskem, jemu bylo líto těch vojáků na obou stranách a tak navrhl Raclavovi, aby bojovali sami, čili i na tom je vidět, jak mu záleželo na životě člověka, respektu k druhému člověku a to jsou hodnoty, které on tehdy vnášel do společnosti a které jsou dnes úžasně aktuální."
V našem povědomí žije Václav také jako symbol spravedlnosti a práva. I v tomto může být inspirací pro dnešní křesťany, kteří si kladou otázku, jaké hodnoty by měli vnášet do společnosti.
"Dnešní doba je pro nás dobou lidských práv, to je sice hezké, ale zdá se mi, že charta lidských práv trochu individualizuje a atomizuje, každý se soustředí na sebe, na svou svobodu, kterou prosazuje, ona ta charta lidských práv totiž postrádá svůj pandán v chartě lidských povinností. 60 let od existence Charty lidských práv nebyla vytvořena také druhá věc, která by propojovala tu svobodu jednotlivých lidí, totiž charta lidských povinností vůči druhému, solidarita, starost o toho druhého a tak dále a toto si myslím, že je velmi aktuální věc dnes a tady k tomu má svatováclavská tradice v našem národě velmi mnoho říci a taková vrcholná realizace této tradice byla v době Karla IV."
A jak dodává kardinál Vlk, všichni Češi vědí, že doba Karla IV. byla nejslavnějším obdobím našich dějin.
