Obama a Medveděv jedli v Praze společně knedlíky

12. duben 2010

Sdělovací prostředky v německy hovořících zemích naposledy věnovaly tak velkou pozornost Praze před čtyřmi desetiletími – když vpadly do tehdejšího Československa armády Varšavské smlouvy. Obdobně nyní televizní a rozhlasové stanice, tištěné i internetové noviny byly plné informací, filmových šotů a snímků ze setkání amerického a ruského prezidenta s pozadím české metropole. Německý týdeník „Zeit“ nadepsal svůj report „Nejprve odzbrojení a pak knedlíky“ s narážkou na následné menu obědu po slavnostním podepsání rozsáhlé americko-ruské dohody o jaderném odzbrojení.

Nepřehlédl ani srážku loktů Obamy a Medveděva při podpisu dokumentu, kterou oba nejvyšší státníci přešli s humorem. „Úsměvy kremelského šéfa měly symbolický význam. V zlatém městě Praze chtěli oba šéfové států každým gestem potvrdit harmonickou atmosféru tohoto vrcholového setkání“, poznamenal tento prestižní časopis. Neméně známý „Der Spiegel“ napsal, že americký a ruský prezident podepsali historický dokument v historických kulisách. Před rokem Barack Obama pronesl v Praze principiální projev o bezatomovém světě. K tomuto cíli se nyní o krok přiblížil s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, když zde podepsal novou dohodu o omezení jaderných arzenálů v USA a Rusku. Ve velkolepém Španělském sále před stovkou hostů stvrdili svými podpisy první dokument nové dohody, která je důležitým mezníkem pro nukleární bezpečnost a pro vztahy mezi oběma zeměmi“, vyzdvihuje „Der Spiegel“.
Velkou pozornost věnují pražskému vrcholnému setkání i sdělovací prostředky našeho jižního souseda. Tím spíše, že Praha převzala roli Vídně, která byla v době studené války vybírána Sovětským svazem a Spojenými státy pro setkávání svých nejvyšších politiků. V roce 1962 se zde konala schůzka prezidenta Johna Kennedyho se sovětským státním a stranickým šéfem Nikitou Chruščovem a v roce 1979 byla podepsána smlouva o omezení jaderných zbraní SALT II mezi vrcholovými politiky obou států Jamesem Carterem a Leonidem Brežněvem.. „Oberoesterreichischen Nachrichten“ se především zabývají, že na okraji podepsání dohody START II se americký i ruský prezident snažili získat miliardovou zakázku pro výstavbu jihočeské jaderné elektrárny Temelín. List s odkazem na prezidenta Václava Klause poukazuje, že samotný Obama otevřel tuto otázku s tím, že nabídka Westinghouse je cenově zajímavá. List poukazuje, že státní český energetický koncern ČEZ plánuje výstavbu dvou bloků v Temelíně a reaktorů v Dukovanech a Bohunicích za 19 miliard euro. Předpovídá, že americký Westinghous s ruským Atomstrojexportem spolu s Škodovkou a francouzským Area zahájí v příštím měsíci jednání, které má být ukončeno v roce 2012. Úvodník „Wiener Zeitung“ dochází k závěru, že jaderné arzenály etablovaných velmocí již dlouho nejsou největším nebezpečím pro mír a bezpečnost. Jejich nasazení vylučuje racionální pohled na sebezáchovu. Teroristé ale žijí a umírají podle jiných zásad, a proto je nutné zabránit jejich přístupu k jaderným zbraním. Jednoduše se to sice řekne, ale stále se někdy nacházejí lidé, kteří jsou ochotni za mnoho peněz prodat jaderné znalosti. Jen snílci vidí řešení ve zcela bezjaderném svobodném světě, píše rakouský vládní list.
.
Rovněž švýcarský tisk pražskému setkání nejvyšších amerických a ruských představitelů věnoval mimořádnou pozornost. „Zürischsee-Zeitung“ je názoru, že lze samozřejmě namítat, že podepsaná smlouva je pouze malým krokem k světu bez jaderných zbraní. Konec konců zbývající jaderné arzenály stačí k několikanásobnému zničení světa. Pokud však Obama myslí svou vizi vážně a je dostatečným realistou, pak ví, že cesta bude ještě daleká.. Nedělní „Neue Zürcher Zeitung v obsáhlém komentáři tvrdí, že strach před jadernou válkou mezi Ruskem a USA již neexistuje. Proto ještě neratifikovaná dohoda o odzbrojení je sice správným krokem, ale žádným světoborným činem. Daleko důležitější je odlehčení amerických a ruských státních financí. Skutečným příspěvkem pro světový mír bude nynější jednání 40 zemí ve Washingtonu, kam svolal prezident Obama konferenci. Ta má zabezpečit nukleární materiály tak, aby je nebylo možné pašovat, čímž se zvýší význam dodržování dohody o nešíření jaderných zbraní, uzavírá svou úvahu prestižní švýcarský list..

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

Spustit audio