Obamovy pražské konsekvence
Přestože naše předsednictví radě Evropské unie leckdo předem zlehčoval, není pochyb o tom, že zraky nejen Evropy jsou na Českou republiku upřeny v tomto období mnohem více, než je obvyklé. Přičemž se zároveň mnozí pozorovatelé nejsou schopni zbavit údivu nad případnou českou vládní obměnou ještě během unijního šéfování. Ale to ponechme v této chvíli stranou, konstatujme jen, že americký prezident Barack Obama by -nebýt předsednictví - zcela určitě v rámci své prvé evropské cesty do Prahy nepřijel.
O tom je zbytečné diskutovat. Že ČR velmi ostře střeženou návštěvu zvládne, zase není proč pochybovat. Koneckonců o bezpečnost prvého muže planety se starají především američtí profesionálové, byť v součinnosti s Českou policií. Je ovšem třeba říci, že Obamova pražská zastávka vzbuzovala v českých bezpečnostních složkách dopředu jistou nervozitu a ještě včera to vypadalo, že ti, kdo si budou chtít přijít poslechnout v neděli dopoledne prezidentův projev na Hradčanské náměstí, sebou podle instrukcí tuzemských policistů nebudou smět mít nejen mobilní telefony, ale také deštníky a dokonce i klíče! Kam by je měli uložit po odchodu z domova a jak se k nim zase dostat nazpět, by například pro lidi žijící osamoceně bylo takřka neřešitelným rébusem. Nakonec se do věci vložila americká strana a nápady té české uvedla do takříkajíc normálu. Který sice samozřejmě bude obsahovat zvýšenou ostražitost, ale v mezích zdravého rozumu.
Používají-li ho s blížícím se příletem Obamy dostatečně také domácí politikové je rovněž nejisté. Poněkud zarážející je například v podstatě protokolární, a tedy formální záležitost prezidentova uvítání při příletu. V této chvíli se ho mají účastnit jak prezident Václav Klaus, tak předseda vlády a vlastně zároveň stávající šéf Unie Mirek Topolánek. Minimálně lze vyjádřit podiv nad tím, proč český prezident nepřijme svůj příslovečný americký protějšek jako obvykle na Hradě a místo toho pojede na ruzyňské letiště. A upřímně řečeno, nemusel by tam zřejmě ani Topolánek. V Londýně to před pár dny zvládl za premiéra jeden z členů britského ministerského kabinetu a zřejmě se žádné faux pas nekonalo. A tak si člověk chtě nechtě říká, že patrně potřebě či touze vyskytovat se co nejdéle a nejviditelněji v blízkosti tak významné postavy dá jen velmi těžko odolávat.
Jiří Paroubek jistě také bude mít příležitost se Obamou setkat. Nezapomeňme, že vloni s předsedou nejsilnější opoziční strany soukromně diskutoval George Bush kvůli radaru. To se tentokrát asi nebude opakovat, protože Obama je v otázce protiraketového deštníku ve Střední Evropě zatím mnohem vlažnější než jeho předchůdce. A tak se zdá, že možná byl víceméně také zbytečný dopis Obamovi, který stvořili členové hnutí Nenásilí, jejichž nejznámější postavou je Jan Tamáš společně s Ligou starostů proti radaru. Dopis údajně prý podepsalo 130 českých a evropských osobností. Několik jmen signatářů na veřejnost neověřeně proniklo a zatím se zdá, že hlavním Tomášovým úlovkem je tentokrát právě Jiří Paroubek. Zda je nezbytné, aby se politik jeho významu, kterému jsou zcela jistě známy širší politicko.bezpečnostní konsekvence protiraketového projektu, připojoval k textu podobné iniciativy, ponechme bez komentáře. Připomínám jen, že řetězová proti-radarová hladovka Hnutí nenásilí, jíž se účastnilo tři sta lidí skončila právě toto pondělí a že Paroubek vyjadřoval jisté sympatie k Tamášovým názorům už dříve. Kdo ovšem viděl na vlastní oči nějakou akci Hnutí nenásilí, nemůže nezvedat obočí. A nevidět rovněž toto: leccos ukazuje u "tamášovců" i brdských starostů mnohem spíš na postoj protiamerický, než protiradarový.
Uznejme ale, že dopis je podstatě nevinný a spíš marginální. A poznamenejme ještě: během "obamovského"víkendu lze ovšem čekat, že se jiní protiradaristé, podstatně radikálnější, pokusí na sebe v ulicích města upozornit, přestože pražský magistrát kvůli bezpečnosti jejich pochod zakázal. Přítomnost amerického prezidenta ve městě podle všeho bude dobrým důvodem, aby se policie chovala nekompromisně. Stane-li se tak, pak si i ten, kdo nemá k radikálům mnoho sympatií (eufemisticky řečeno), bude muset pomyslet, proč není policie podobně nekompromisní také k veškerým a stále houstnoucím neonacistickým projevům. Ty jsou totiž samozřejmě mnohem závažnější, než pokřik proti hypotetické kouli ve středočeských lesích.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
