Obranu jsme outsourcovali do USA a energetiku do Ruska. A dějiny nás strašně dohnaly, říká analytik

„My dnes nemáme nic lepšího, nalijme si čistého vína. Jakou jinou variantu máme, než využívat existujících rámců, protože to není jen o vztahu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, ale i o celé řadě vnitřních mechanismů, jak funguje bezpečnost na kontinentu,“ dodává.

Čtěte také

Na obraně suverénní Evropy se Unie nejspíš shodne. Podporu Ukrajiny zřejmě zablokují Fico a Orbán

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už v pondělí řekla, že Evropa musí rozběhnout svoji průmyslovou a produktivní sílu a nasměrovat ji k zajištění bezpečnosti. Proč se tak nestalo už dříve?

„Outsourcovali jsme naši obranu do Spojených států a naši energetiku do Ruska. Proplouvali jsme tak dějinami, které nás teď strašně dohnaly. Myslím, že jsme zákonitě museli narazit do zdi, a to právě teď přichází. Jestli teď nepřijde zlom, tak už nikdy,“ míní.

Do obranného průmyslu nyní musí putovat daleko více prostředků, podle plánů Komise by v rámci několika různých mechanismů mělo jít až o 800 miliard euro.

„Ta částka je možná až astronomická, ale bude záležet na ochotě členských států jít tímto směrem. Poslední tři roku tu nebyla ochota vzít si společnou půjčku, o které mluvili Estonci nebo Francouzi, abychom skutečně investovali. Konsenzus se teď posouvá, ale není to vůbec samozřejmé,“ upozorňuje.

Co s ruskými penězi

Nejasná zůstává i možnost využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě až 300 miliard eur. Jejich konfiskace a využití ve prospěch evropské obrany nebo Ukrajiny by podle Havlíčka vyvolaly otázky spojené s postavením eura jako globální měny i důvěryhodnosti Evropy jako celku, který si zakládá na ochraně soukromého vlastnictví.

Čtěte také

Rychetský: Putin vede válku i proti vlastním lidem. Odpoutává tím ruského člověka od jeho problémů

Evropa zatím využívá jen zisky z úroků a na úrovni zemí G7 je dohodnuto také využití těchto prostředků coby garance k půjčce ve výši 50 miliard eur.

Unijní summit podle Havlíčka napoví, jestli evropští lídři skutečně začali vnímat Rusko jako hrozbu. Poukazuje přitom na to, že státy jako Malta nebo Irsko byly tradičně mimo existující struktury, mají vlastní zájmy a bezpečnost nepovažují za primární problém.

Rusko se také snaží svými informačními operacemi ovlivňovat veřejné mínění v evropských zemích. „Další významné volby, které nás čekají, jsou prezidentské volby v Polsku a v Rumunsku, a pak samozřejmě na podzim u nás,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.