Odborářská rakouská banka v amerických rukách

Osmé setkání hlavních vyjednavačů sociálně demokratické a lidové strany, které by mělo vyřešit sestavení nové spolkové vlády do 11. ledna, se konalo za napjaté situace. Lidová strana se snaží smazat dojem, že velká koalice je již dohodnuta a dokonce zahájila paralelní setkání se Svobodnými. Někteří komentátoři to hodnotí jako pokus dosluhujícího kancléře Wolfganga Schüssela definitivně se velké koalici vyhnout. Lidovci si hrají s myšlenkou trojkoalice, kterou by uzavřeli se Svobodnými Strachera a s přeběhlíky ze Svazu pro budoucnost Rakouska. Údajně nejsou tyto šance lidovců špatné, a proto hrají se sociálními demokraty taktické hrátky. Sociální demokraté však trvají na dohodě uzavřené za účasti spolkového prezidenta Heinze Fischera.

Striktně požadují ukončit veškerá jednání do 8.ledna a pak 11. téhož měsíce na Hradě představit vládu třeba za cenu vlastního menšinového kabinetu.

Včera také jednal bankovní výbor parlamentuo svém hlavním tématu, a tím je aféra odborářské banky BAWAG a především úloha dohlížecího orgánu nad finančním trhem FMA. Jednání se měl účastnit bývalý generální ředitel BAWAGu Helmut Elsner, který je obžalován ze zpronevěry, podvodu a falšování bilancí v souvislosti s vysoce ztrátovými spekulativními obchody banky. V současné době je hospitalizován kvůli srdeční chorobě v jižní Francii a po měsíce bojuje proti svému vydání do Rakouska. Mezi tím státní zastupitelství ve Vídni na něho vydalo zatykač a od výboru obdržel další pořádkovou pokutu za neúčast.

Výbor však zasedá v době, kdy vyšetřovaná banka byla již prodána za 3,2 miliardy euro americkému fondu Cerberus, z čehož 2,6 miliard obdrží jeho bývalý majitel Rakouský odborový svaz a zbytek zůstane v bance . Zelenou k prodeji však musel dát současný ministr financí Karl-Heinz Grasser, protože Rakousko se zaručilo 900 miliony euro za karibské ztráty BAWAGu. Závěrečný akt proběhl již koncem minulého týdne na tiskové konferenci, na níž nejvyšší šéf odborů a hlavní prodejce banky Rudolf Hundstorfer bez sentimentality řekl: "Loučíme se dnes s částí našich dějin". Jeho slova zapadla bez většího povšimnutí. Idylu narušil však nový akcionář banky, bývalý vysoký sociálně demokratický politik Hannes Androsch, který na konec svého vystoupení prohlásil: "Tato banka byla založena Karlem Rennerem a jsem přesvědčen, že můj otcovský přítel Anton Benya by souhlasil s tím, co nyní činíme".

Banka BAWAG byla založena v roce 1922 tehdejším státním kancléřem Karlem Rennerem jako Dělnická banka. V roce 1963 byla přejmenována na Banku pro práci a hospodářství BAWAG. Anton Benya, zesnulý v roce 2001, stál v čele odborů v době největšího rozkvětu rakouského sociálního partnerství. Sám byl považován za nejméně tak důležitého jako tehdejší spolkový kancléř Bruno Kreisky. Hannes Androsch patřil k pragmatickému křídlu strany a v době, kdy byl ministrem financí, stála na jeho straně při střetu s Kreiskym převážná většina odborářů. Nikoliv náhodou po odchodu předsedy sociálních demokratů Viktora Klimy na přelomu století do Jižní Ameriky ozývaly se z těchto řad hlasy, aby jeho místo zaujal právě Androsch, který nyní sehrál důležitou úlohu při prodeji odborářské banky právě Cerberusu, s jehož investičním bankéřem Thomasem Marsonerem a jeho rodinou je po léta spřátelen.

Nyní byli bývalý rakouský ministr financí Androsch a americký ex-ministr financí John Snow, současný prezident Cerberus, vyzváni, aby vstoupili do dozorčí rady Bawagu, což rudému průmyslníku musí lichotit. Zajímavé je, jak se názory sociálně demokratických a odborářských funkcionářů změnily při prodeji BAWAGu mezinárodní působícím finančním investorům.

Privatizační politika spolkové vlády je ostře kritizována, ale prodej dělnické banky mezinárodnímu finančnímu investorovi je najednou považován za správný, jak poukazují ironicky lidovci. Pro odbory je důležitá nejen vysoká cena, za kterou byla banka prodána, ale i to že nový majitel zaručuje pro osazenstvo dosavadní pracovní místa. Závodní rada dostala od Cerberuse ujištění, že vedení banky zůstane ve Vídni a bude dále vytvářet další pracovní místa v souvislosti s jejím budoucím rozvojem, jakož bude i prohlubovat spolupráci se závodní radou. Více jak tři miliardy euro, které získal Rakouský odborový svaz prodejem banky, mu pomohou zaplatit dluhy a ještě nějaká částka zůstane v pokladně. Jak napsal list Der Standard, měl odborový svaz jako bankéř více štěstí než obchodnického umu. Státní záruka je pryč, dluhy jsou pryč a banka je také pryč. Nyní se odbory mohou soustředit na svůj základní úkol - zastupovat zájmy zaměstnanců.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .