Odbory musí vycházet ze situace konkrétních podniků. Mzdy se nedají zvyšovat plošně, říká rektor VŠE Dvořák

„Zásadní zhoršení životní úrovně zaměstnanců, nespokojenost s kroky vlády, nepředložení návrhu na snížení věku pro odchod do důchodu pro náročné profese, hrozba zdražení elektrické energie, neakceptovatelný pokles reálných mezd,“ vyjmenoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula klíčové důvody pro vyhlášení stávky.

Čtěte také

Odboráři a zaměstnavatelé požadují úpravy v konsolidačním balíčku, budou jednat s vládou

Podle premiéra Petra Fialy je reakce odborů neadekvátní. „Ze strany odborů jsme opakovaně svědky jejich odpovědi na dialog a to jsou demonstrace, stávková pohotovost, účast na různých podivných akcích. A myslím si, že to žádné další jednání bohužel nezmění,“ konfrontoval odboráře. „Snažíme se dělat všechno pro to, aby opatření, která musíme dělat, dostala veřejné finance do dobré kondice.“

K oboustranné spokojenosti nepřispívá ani aktuální nepříznivá ekonomická situace. „Dialog je vždy těžší v podmínkách, kdy je situace ekonomicky horší,“ potvrzuje rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Podle něj ale není generální stávka účinným řešením současných problémů. „Důležitá je i role odborů ve vztahu k zaměstnancům. Tam by se měl primárně hledat konsensus, jak by to mělo být nastaveno,“ kritizuje.

Čtěte také

Jan Vávra: Mají odbory šanci něco změnit?

Stávky a demonstrace jsou sice jasným projevem nesouhlasu, z dlouhodobého hlediska ale prý ekonomiku spíše poškozují. Je proto potřeba hledat řešení na úrovni jednotlivých podniků. „Je důležité, aby odbory skutečně se znalostí konkrétní situace vyjednávaly, protože paušálně se nedá říct, že je třeba požadovat, aby všichni dostali přidáno,“ naznačuje možné východisko.

Požadavek vyšších mezd ovšem nechce nijak banalizovat, jeho vynášení je úkolem odborů. „Je potřeba najít konsensus. Pro zaměstnance bude znamenat třeba určitý nárůst mezd, ale na druhé straně to musí být nárůst, který je firma schopna ustát. Je jasné, že zaměstnanci mají primárně zájem na dlouhodobé prosperitě firmy,“ říká Dvořák.

Vzdělávací systém z poloviny minulého století

Kromě toho je důležitá stabilní politická situace a jasná strategie do budoucna. „Jako problém bych u nás v poslední době viděl, že se politické strany snaží získávat politické body na tom, že představují mnohdy i radikální koncepty, které ovšem z ekonomického hlediska nejsou úplně nejlepší,“ kritizuje.

Jako příklad by se dalo uvést zrušení superhrubé mzdy, EET nebo důchodová reforma, které jsou často více podmíněny politickou ideologií než racionální strategií. Dalším důležitým faktorem, který je třeba zohlednit, je podoba školství.

Čtěte také

O výdajích na obranu nikdo nediskutuje, ale závazky ke školství šmahem porušujeme, kritizuje předsedkyně Učitelské platformy

„Dlouhodobě voláme po reformě celého školství. Sem tam přichází nějaká změna, ale myslím, že to zásadní se úplně nemění. Stále se setkávám s tím, že je hodnocen systém a znalosti spíš z pohledu poloviny minulého století, a nikoli z pohledu, kam směřujeme,“ kritizuje.

Vzdělání přitom formuje podnikatelskou kulturu a ve svém výsledku výrazně ovlivňuje i ekonomiku jako takovou. „Když se podívám na ekonomické indikátory, tak jsme na tom výrazně lépe. Ale naše povědomí o tom, jak jsme schopni růst i jestli jsme schopni podnikat, je strašně pozadu,“ souhlasí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

„To je dané i způsobem, jak se u nás vzdělávají lidé. Protože u nás vzdělávací systém a vlastně i rodiče hlavně učí nedělat chyby. Ale podnikání je o tom, že udělám chybu, protože velká část podniků zkrachuje,“ vyzdvihuje důvod nedostatku sebevědomí mezi mladými podnikateli.

Čtěte také

Kapitál přijde, pokud tu budou pro investory příznivé podmínky, vyzývá k reformaci české ekonomiky Švejnar

Podle Petra Dvořáka už vlastní byznys pro mladší generace není takovým lákadlem, jak býval dříve. „Část absolventů směřuje do podnikání, ale je jasné, že podíl je stále relativně malý,“ říká ze své pedagogické zkušenosti.

„Možnosti, které mají jako zaměstnanci, jsou dneska určitě pohodlnější. Mladí lidé nejsou ochotni se tomu věnovat na úkor volného času. Z tohoto pohledu jasně vychází, že zaměstnanci jsou na tom trochu lépe,“ uzavírá Petr Dvořák.

Více podrobností o potenciálu mladých českých podnikatelů, úrokových sazbách a dalších novinkách ze světa ekonomiky si můžete poslechnout v záznamu celého pořadu Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička.