Odkrýval svět mýtů, ale vždy reagoval na dobu, ve které žil. Vzpomínáme na sochaře Jiřího Beránka
Člen Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece zemřel 26. ledna ve věku 75 let a ve středu 3. února se s ním jeho nejbližší v Kolodějích rozloučí. Beránkova – ve své podstatě romantická – tvorba a jeho pedagogické působení (učil na Vysoké škole výtvarných umění v Praze a na Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara v Plzni) ovlivnila řadu mladších výtvarníků.
Jiří Beránek pocházel ze zemědělské rodiny z jižních Čech. Podobu jeho prvních prací spolurčovaly konstrukce a vnitřní prostory rozlehlých stodol, zemědělské nástroje vyrobené z přírodních materiálů, tvary prověřené funkcí a poznamenané denním užíváním. V sedmdesátých a osmdesátých letech se zúčastnil řady důležitých skupinových výstav, např. Gong (1983), Barevná socha (1985), Barevná plastika (1988), Jeden starší, jeden mladší (1988), Střední věk (1989) apod. Byl členem Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece. Po roce 1989 často vystavoval, také v zahraničí, zúčastnil se řady sochařských setkání a sympozií, patří k podstatným představitelům výtvarné generace narození ve 40. letech.
Z pocitu domova může vycházet další nadstavba. To každý z nás potřebuje, prvotní pocit jistoty, že mám kde složit hlavu před tou úžasnou hmotou vesmíru. Je to počátek touhy po uvažování.
Jiří Beránek
Z počátku pracoval převážně se dřevem, sádrou a s nalezenými předměty, nechával vést přírodními tvary. Asamblážované plastiky jsou často ovlivněné surrealismem. Už v době pobytu v Sobotíně u Šumperka se zabýval zemním uměním, ke kterému se rád vracel. Zkušenosti z land-artu několikrát využil i v pozdějších, většinou příležitostných realizacích.
Po krátkém období funkčních plastik, na začátku 80. let jako sochu např. vytvořil postel, knihovnu nebo centrální prostor Galerie H v Kostelci nad Černými lesy, se stále více věnoval instalacím. Sestavoval působivá podobenství, konstrukce podobné opuštěným domům, rozbořeným stavbám, zaniklým osadám, zpustošeným tvrzím, dobytým pevnostem. Kromě sochařské tvorby kreslil, některé plastiky dotvářel volnou gestickou malbou.
Nejposlouchanější
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Anna Bolavá: Do tmy. Příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr bylin se mění v chorobnou posedlost
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.