Palestinci týden po smrti Jásira Arafata

Izrael také palestinské samosprávě tajně uvolnil 31 milionů dolarů na platy zaměstnanců. A v pátek Šaron prohlásil, že i když se nevzdává své zásadní podmínky k obnově jednání, tedy likvidace teroristické infrastruktury, chápe, že je to složitý proces, a tak mu jako důkaz připravenosti Palestinců postačí, když samospráva zastaví podněcování vůči Izraeli a stáhne ze škol vyučovací osnovy, které hlásají nenávist k židovskému státu. Izrael má rovněž zájem o obnovení spolupráce bezpečnostních složek.

Arafatovu funkci převzal v souladu s ústavou na 60 dní předseda palestinského parlamentu Ravhí Fattúh a do čela Organizace pro osvobození Palestiny byl jmenován bývalý premiér Mahmúd Abbás. Ten nyní fakticky vede palestinskou samosprávu společně s premiérem Ahmadem Kurájou, který podle zákona stanovil datum voleb nového předsedy palestinské autonomie na 9. leden. Vůdcem nejmocnější palestinské organizace Fatah se stal radikální Farúk Kaddúmí sídlící v Tunisu, ale kandidátem Fatahu v nadcházejících volbách bude zřejmě Abbás. Tomu jsou všeobecně připisovány největší šance na zvolení, i když soupeři se jistě teprve objeví. Kandidatury se však v Abbásův prospěch vzdal i oblíbený Muhammad Dahlan, jehož naděje také nebyly zanedbatelné.

Všechno vypadá slibně, západní média hýří optimismem a pochvalují si, že u Palestinců nepropukl očekávaný chaos. Vyhráno však ještě není a situace je stále napjatá. Ukázal to i Arafatův pohřeb v Ramalláhu, který se organizátorům zcela vymkl z rukou, i nedělní pokus o atentát na Mahmúda Abbáse v pásmu Gazy. Reálnému pokroku v případných jednáních stojí v cestě řada problémů, jejichž překonání bude nesmírně obtížné. Zasvěcení politologové jsou v otázce budoucího vývoje skeptičtí. Abbás v pondělí zahájil jednání s třinácti více či méně radikálními palestinskými frakcemi o příměří, ale ani po třech dnech nedosáhl úspěchu. S přerušením útoků na Izraelce po dobu přípravy voleb souhlasily jen Brigády mučedníků od Al-Aksá, nově přejmenované na Brigády Jásira Arafata, a částečně Islámský džihád, ale teroristická organizace Hamas odmítla - dokud prý bude trvat izraelská okupace palestinských území, budou pokračovat i atentáty, prohlásil její mluvčí. A Mučedníci od Al-Aksá sice Abbásovi vyjádřili vlažnou podporu v čele samosprávy, ale pouze pod podmínkou, že při případných rozhovorech s Izraelem neustoupí od klíčových palestinských požadavků.

A zde leží jádro problému. Umírněná generace odpůrců terorismu Abbáse a Kuráji je k jednání i ústupkům nepochybně víc než ochotná. To ale není případ mladých radikálů, jejichž moc za Arafata příliš vzrostla a kteří jsou přesvědčeni, že jedinou cestou k samostatnému státu je ozbrojený boj. Proto nehodlají naprosto nic slevit ze svých klíčových požadavků, jimiž jsou Jeruzalém jako hlavní město Palestiny, návrat všech palestinských uprchlíků, stát s hranicemi z roku 1967 a propuštění všech vězňů. Nic z toho však nechce Izrael, a tak veškeré pokusy o kompromis v těchto bodech zatím vždycky selhaly.

Dalším problémem je míra izraelsko-palestinské spolupráce. Abbás dobře vychází se Šaronem a jejich jednání v době Abbásova loňského působení ve funkci premiéra postupovala celkem hladce a rychle kupředu - bohužel pro Abbáse až příliš. Palestinci ho začali obviňovat, že se stal izraelskou loutkou, a nakonec jej dohnali až k rezignaci. Tuto situaci si dobře pamatuje nejen Abbás, ale i Izrael, a obě strany si teď dávají dobrý pozor, aby to se vstřícností nepřehnaly. Šaron, jak sám řekl, chápe, že až do voleb Palestinci o žádné kontakty zájem nemají, protože by mohly ohrozit Abbásovo případné zvolení, či dokonce i život.

Podle politologů je hlavní překážkou obnovy a úspěchu jednání roztříštěnost a nejednotnost palestinské scény a jakýkoli pokrok nebo snad mír považují za nepravděpodobný. Umírnění Palestinci jsou menšinovou a nejslabší politickou skupinou s nejnižší podporou obyčejných lidí. Mnozí z nich v sobě navíc stejně jako radikální politikové a odpůrci kompromisů nesou Arafatovo dědictví v podobě přesvědčení, že umírněnost a ústupky jsou totéž co zrada, zatímco násilí je hrdinstvím a bojem za nezávislost. Změnit tento způsob myšlení a přesvědčit Palestince, že nastal čas ke změně, bude jedním z nejobtížnějších úkolů.

První podněty v příštích dnech poskytne řada světových politiků; v neděli izraelské a palestinské představitele navštíví odstupující americký ministr zahraničí Colin Powell a Blízký východ má být i cílem první zahraniční cesty jeho nástupkyně Condoleezy Riceové. Obnova mírového procesu bude nově také tématem konference v egyptském Šarm aš-Šajchu, které se příští týden zúčastní zástupci mezinárodní Čtyřky, tedy USA, Evropské unie, OSN a Ruska, jinak autorů mírového plánu zvaného cestovní mapa. Do Izraele a na palestinská území také v příštím týdnu přijedou ministři zahraničí Ruska, Británie a Egypta.