Palestinská samospráva se pro Izrael proměnila v teroristický subjekt

Z celkového počtu 132 křesel Palestinské zákonodárné rady jich Hamas obsadil 74, a má tedy pohodlnou nadpoloviční, ale nikoli dvoutřetinovou většinu. Poražené hnutí Fatah získalo 45 mandátů, Lidová fronta pro osvobození Palestiny tři, Hnutí Badíl, blok Nezávislá Palestina a uskupení Třetí cesta po dvou křeslech a nezávislí kandidáti zbývající čtyři. Zasedání proběhlo prostřednictvím telemostu mezi Západním břehem Jordánu a pásmem Gazy, protože Izrael poslancům Hamasu nepovolil cestu do Ramalláhu. Čtrnáct nových zákonodárců, včetně deseti z Hamasu, se ustavujícího shromáždění nezúčastnilo a ani nikdy nezúčastní, protože si odpykává tresty v izraelských věznicích.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás vyzval v zahajovacím projevu Hamas k respektování uzavřených dohod, dodržování mezinárodního mírového plánu, takzvané cestovní mapy, i k pokračujícímu jednání s Izraelem, ale navzdory očekávání nepodmínil nástup Hamasu k moci jeho uznáním Izraele a složením zbraní. Hamas i tak hned po ceremoniálu všechny Abbásovy výzvy odmítl.

Abbás přesto pověřil sestavením vlády volební jedničku Hamasu, Ismáíla Haníju. Ten má na svůj úkol tři týdny, které mohou být v případě nutnosti ještě o dva další prodlouženy. 46letý Haníja, původně profesor a děkan Islámské univerzity v Gaze, je považován za umírněného pragmatika a bude se údajně snažit vytvořit vládu s účastí dalších stran i skupin, včetně Fatahu. Podle vlastních slov chce mít v kabinetu i dvě ženy a jednoho křesťana. Jelikož Haníja se nachází v pásmu Gazy, sídlo vlády se zřejmě přenese tam, zatímco parlament pod vedením dalšího člena Hamasu Azíze Duaíka zůstane v Ramalláhu na Západním břehu.

Izrael totiž cesty ministrů a poslanců Hamasu mezi oběma palestinskými územími nepovolí. Toto rozhodnutí je součástí série opatření, která kabinet schválil v neděli v reakci na převzetí moci Hamasem. V sobotu se palestinská samospráva pro Izrael stala teroristickým orgánem a nepřátelským subjektem, jakým je například Írán nebo Sýrie.

Hlavním z přijatých opatření je okamžité zastavení výplat výnosů z celních poplatků a daní palestinské samosprávě, které každý měsíc představují asi 50 milionů dolarů. K dalším patří již zmíněný zákaz pohybu oficiálních představitelů Hamasu, zpřísnění bezpečnostních kontrol na hraničních přechodech a zákaz zahraničních dodávek výzbroje pro palestinské bezpečnostní složky. Vláda zatím nepřijala mnohem tvrdší kroky doporučované ministerstvem obrany, jako například zákaz vstupu palestinských dělníků do Izraele nebo zrušení celní unie. Rozhodně však vyloučila jakékoli kontakty s palestinskou samosprávou pod vedením Hamasu.

Izrael je v otázce zastavení poplatků v problematické situaci. Na jedné straně nechce financovat teroristický orgán, ale na druhé mu bude jako okupační síle mezinárodním společenstvím vyčítáno jakékoli případné strádání palestinských obyvatel. Úřadující premiér Ehud Olmert proto oznámil, že i když Izrael přeruší oficiální výplaty, nebude bránit přílivu peněz a pomoci prostřednictvím humanitárních organizací a rovněž Palestincům nezastaví dodávky vody, elektřiny a léků.

Zastavení přísunu finančních prostředků je problematické i tím, že Hamas bude chtít jejich nedostatek nahradit z jiných zdrojů, a to především z Íránu. Ten exilový vůdce Hamasu Chálíd Mišal navštívil hned v neděli. Představitelé Hamasu jsou přesvědčeni, že získají prostředky i od dalších muslimských a arabských zemí.

Tomu se snaží zabránit Spojené státy, které palestinskou samosprávu pod vedením Hamasu rovněž odmítají financovat. Ministryně zahraničí Condoleeza Riceová v pondělí zahajuje pětidenní cestu do Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Egypta, aby jejich představitelům vysvětlila, že případné poskytování finanční pomoci Hamasu bude Amerika považovat za porušení globální dohody o boji proti financování terorismu. Navíc Washington v pátek vyzval palestinskou samosprávu, aby mu vrátila 50 milionů dolarů poskytnutých nedávno na projekty v oblasti infrastruktury z obavy, že peníze skončí v rukou Hamasu.

Nová realita nastala nejen ve vztazích Izraele a mezinárodního společenství k palestinské samosprávě, ale především pro samotné Palestince. Ty zřejmě čeká všechno jen ne klid. Navzdory volební prohře se Fatah nehodlá lehce vzdát svého vlivu a mnozí odstupující politici předpovídají ostrý mocenský střet. Abbás si nechal před odchodem dosavadního parlamentu výrazně posílit pravomoci a nyní má v podstatě možnost zrušit každý zákon, který se mu nebude líbit. A Hamas zase oznámil, že jeho prvním krokem bude zrušení všech zákonů, které se nelíbí jemu.