Palestinské referendum a izraelské cílené atentáty
Vládní hnutí Hamas nepřijalo do stanoveného termínu Dokument o národním usmíření, a tak Mahmúd Abbás vyhlásil na 26. července referendum, ve kterém Palestinci dostanou otázku, zda s návrhem souhlasí. Abbás se dokumentu, vypracovaného palestinskými vězni, chopil jako prostředku, který má ukončit mezinárodní sankce, neboť implicitně uznává existenci Izraele. Podle průzkumů s ním souhlasí více než dvě třetiny Palestinců, a předseda samosprávy proto očekává kladný výsledek.
Nejmenovaní představitelé Abbásova hnutí Fatah však izraelským médiím potvrdili, že hlavním cílem referenda je odstavení Hamasu od moci; bude-li výsledek plebiscitu kladný, bude v rozporu s politikou, kterou sleduje současná vláda. Kdyby však Hamas dokument do 26. července přijal, všelidové hlasování se konat nebude, zdůraznil Abbás.
Pokud k němu ale dojde a Palestinci dokument schválí, dozajista nebude výchozím bodem k obnově mírových jednání - Izrael jej považuje za nepřijatelný, neboť návrh požaduje jeho stažení za hranice z roku 1967, východní Jeruzalém jako hlavní město palestinského státu a návrat všech palestinských uprchlíků do jejich původních domovů, a ještě navíc ospravedlňuje terorismus, neboť vyzývá k útokům na Izraelce na obsazených územích.
Hamas vyzval k bojkotu referenda, označil je za pokus o protivládní puč a varoval, že povede k občanské válce. Bojkot podpořila i druhá největší teroristická organizace Islámský džihád, přestože původně Dokument o národním usmíření schválila. A nakonec svůj podpis pod ním stáhli i vězni Hamasu, kteří jej se svými kolegy z Fatahu v izraelských věznicích vypracovali.
Referendum však není jedinou událostí, o které se mluví. Po zvýšeném počtu raket vypálených v posledních dnech na izraelská města vystupňovala armáda židovského státu nálety a cílené atentáty na strůjce útoků. V noci na pátek se jí podařilo zlikvidovat Džamála abú Samhadána, vůdce teroristické organizace Výbory lidového odporu a jednoho z nejhledanějších mužů v Izraeli, kterého Hamas nedávno jmenoval velitelem svých bezpečnostních složek. Samhadán měl na svědomí řadu raketových útoků a atentátů, které nejen plánoval, ale jichž se účastnil i osobně, a údajně se podílel i na přepadení amerického diplomatického konvoje v pásmu Gazy v roce 2003, při kterém byli zabiti tři příslušníci amerických bezpečnostních složek.
O necelý den později pak při údajně izraelském leteckém útoku v pásmu Gazy zahynulo sedm palestinských civilistů, včetně dětí, a dalších 40 lidí bylo zraněno. Incident odsoudil nejen Hamas a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, ale také Španělsko, Francie a Egypt; Izrael se omluvil, vyjádřil politování a nechal záležitost prošetřit. Vyšetřovací tým však s pomocí americké, egyptské a palestinské rozvědky loajální Fatahu dospěl k závěru, že izraelská armáda výbuch na svědomí nemá, protože v té době vůbec nestřílela. Smrt civilistů na pláži v pásmu Gazy mohla způsobit jen zbloudilá střela nebo špatně odpálená palestinská raketa. Všechno však nasvědčuje tomu, že šlo o minu nastraženou Hamasem pro případ vylodění izraelského komanda.
Složka Izzadín Kásam, která je ozbrojeným křídlem Hamasu, v reakci na incident odvolala příměří z loňského února a vystupňovala ostřelování izraelských měst a kibuců. Během víkendu na ně dopadlo více než 50 raket, které zranily čtyři obyvatele Sderotu. Armáda se zatím odvetné operace zdržela - zato několik obyvatel Sderotu zahájilo protestní hladovku a dožaduje se okamžitého vojenského zásahu. Od loňského stažení z pásma Gazy město zažilo přes 500 raketových útoků.
Izraelská armáda i zpravodajské služby varují před novými sebevražednými útoky a dalšími násilnostmi. V této vyhrocené situaci odjel premiér Ehud Olmert na návštěvu Británie a Francie, které chce získat pro svůj plán jednostranného stažení části izraelských osad ze Západního břehu. Minulý týden s ním už seznámil egyptského prezidenta Husního Mubaraka v Káhiře a jordánského krále Abdalláha II. v Ammánu, ale podpory se nedočkal. Oba státníci podle očekávání trvají na tom, aby podobné kroky byly výhradně výsledkem jednání s Palestinci. Olmertův záměr tak ještě nepodpořil nikdo; a průzkum izraelského deníku Haarec ukázal, že s ním dokonce nesouhlasí 56% Izraelců. Podle panarabského deníku Ašark al-Awsat chystá Mubarak s Abdalláhem novou iniciativu, která by vycházela z mezinárodního mírového plánu, známého jako cestovní mapa. Ten podporuje i Izrael, ale jeho plnění vloni ustrnulo na neochotě palestinské samosprávy zastavit terorismus. Pokud by se obě strany dohodly na oživení cestovní mapy, bude Izrael na tomto bodě trvat. Odzbrojení palestinských teroristů je však v současné situaci naprosto nereálné.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Radio na přání .
