Palestinský Hamas usiluje o místo na politické scéně
V úterý začala v egyptské Káhiře další schůzka Palestinců, na které chce předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás přesvědčit teroristické skupiny k vyhlášení příměří s Izraelem na dobu alespoň jednoho roku. Přestože k podobným jednáním došlo už několikrát, jejich výsledky byly vždy nejednoznačné, a ani ty zdánlivě nejslibnější nikdy nezaručily trvalý klid zbraní.
Současné setkání se však odehrává ve světle nových skutečností a mohlo by se stát historickým mezníkem v palestinském národním hnutí. Organizace Hamas totiž v sobotu oznámila, že se chce zúčastnit prvních voleb do palestinského parlamentu od roku 1996, které jsou plánovány na 17. červenec, což pozorovatelé považují za první krok k přeměně hnutí v řádnou politickou stranu.
Hamas je znám především jako teroristická organizace, i když ji světová média většinou nazývají "radikální" či "extremistickou" navzdory faktu, že jejím cílem je totální zničení Izraele a že má na svědomí většinu nejkrvavějších útoků proti jeho obyvatelům. Kromě toho je však na palestinských územích také významným poskytovatelem humanitární a charitativní pomoci. Buduje nemocnice, školy a náboženské instituce, vyplácí sociální podpory a těší se značné popularitě, a proto stále výrazněji představuje alternativu k palestinské vládní straně Fatah, která je v očích palestinské veřejnosti zkorumpovaná. Hamas se v mnoha ohledech podobá šíitskému hnutí Hizballáh a mohl by na palestinské politické scéně zaujmout podobné místo, jaké má Hizballáh v Libanonu. Volby předsedy palestinské samosprávy Hamas sice bojkotoval, ale v lednu se zúčastnil komunálních voleb v deseti městech v pásmu Gazy a v sedmi z nich zvítězil.
I když izraelsko-palestinské styky dostaly po smrti Jásira Arafata nový impuls a došlo k oživení vzájemných vztahů i k řadě pozitivních kroků na obou stranách, v každodenním životě Palestinců se to zatím příliš neprojevilo. Hlavní příčinou rostoucí nespokojenosti s Mahmúdem Abbásem však není nedostatečný pokrok v jednáních s Izraelem, ale především neschopnost palestinské samosprávy provést slibované reformy, zajistit lidem práci a zjednat pořádek. Skoro každý den dochází na palestinských územích k protestům či incidentům, a to dokonce i na univerzitní půdě. V sobotu například několik tisíc nezaměstnaných rozbíjelo okna sídla samosprávy v Ramalláhu a požadovalo práci a zejména na Západním břehu Jordánu jsou na denním pořádku útoky ozbrojenců na příslušníky policie i samosprávy a údajné kolaboranty s Izraelem. Palestinští ministři si některé oblasti vůbec netroufají navštívit a obávají se, že se jim tamější bezpečnostní situace může zcela vymknout z rukou.
Účast Hamasu v červencových volbách může proto vládní Fatah připravit o většinu v parlamentu. Uvnitř Fatahu panuje hluboký rozkol a zuří mocenský boj mezi mladými reformátory a konzervativními veterány, bývalými souputníky Arafata. Analytici upozorňují, že jde o nejvážnější krizi Fatahu od jeho založení před 40 lety, a varují před vážnými důsledky.
Ty by mohly mít dopad na celou blízkovýchodní oblast. Pokud by Hamas získal parlamentní většinu, zatím ještě stále slibný vývoj by se zřejmě zvrátil a nynější umírněný politický tón by se zradikalizoval. Přesto Abbás účast Hamasu ve volbách podpořil. Izrael je ale vývojem velmi znepokojen, protože je mu stále jasnější, že palestinská samospráva proti teroristům nezasáhne. Snad jedinou výhodou proměny Hamasu v politickou sílu by byla jistá nutnost respektovat názor voličů, a ti výrazně přestali podporovat násilí - podle nejnovějšího průzkumu zveřejněného v pondělí klesla za posledních šest měsíců podpora ozbrojeného boje ze 77% na 29. I když Hamas opakuje, že boj proti Izraeli neukončil, v posledních týdnech klid zbraní přislíbený Abbásovi dodržuje.
Abbásova slabost je stále zjevnější nejen Palestincům, ale také Izraeli. Přestože palestinská policie zadržela několik podezřelých z podílu na únorovém atentátu v Tel-Avivu a podnikla pár operací proti ozbrojencům, zabavila něco ilegálně držených zbraní a uzavřela asi dvacet pašovacích tunelů, Izrael všechny tyto kroky považuje pouze za kosmetické a konstatuje, že Abbásův boj proti terorismu se omezuje na sliby v rozhovorech se zahraničními médii. I když se o tom světové agentury nezmiňují, útoky na Izraelce pokračují dál, třebaže jen sporadicky a většinu se jich daří včas zmařit; nikoli však přičiněním Abbáse.
Současné jednání 13 palestinských frakcí v Egyptě, které má trvat několik dní, se soustředí na snahu dohodnout příměří na jeden rok. V tom má Abbásovi pomoci i dnes zahájené stahování izraelských vojáků z Jericha, po kterém bude následovat předání Tulkarmu. V Káhiře bude také řeč o případné budoucí formě začlenění Hamasu do palestinské politické struktury, i když jeden z jeho představitelů už před jednáním prohlásil, že Hamas nehodlá ani po volbách vstoupit do vlády. Podle palestinských zdrojů chce Abbás zúčastněné frakce také přesvědčit, aby přestaly trvat na návratu všech palestinských uprchlíků na území dnešního Izraele jako na zásadní podmínce vytvoření budoucího palestinského státu a obnovy mírových jednání. Je sice těžko představitelné, že by právě na tento požadavek tak nekompromisní skupiny reagovaly vstřícně, ale významný posun představuje už samotný fakt, že je od této podmínky ochoten upustit nejvyšší palestinský představitel.
