Palestinským poslancům došla trpělivost s vládou

Mezinárodní společenství však jako by tamější situaci stále považovalo za přechodnou a dál shovívavě tvrdí, že palestinské samosprávě je třeba k nápravě dopřát dost času, přestože za měsíc uplyne už rok od smrti palestinského předáka Jásira Arafata, která umožnila změnu kursu. Odborníci na Blízký východ však varují, že nic nenasvědčuje tomu, že by se situace mohla v nejbližší době zlepšit, protože palestinská samospráva postrádá vůli i politické zázemí k přijetí zásadních reforem.

Běžnou každodenní realitou v pásmu Gazy i na Západním břehu Jordánu jsou pouliční bitvy znepřátelených ozbrojených gangů, při kterých o život často přicházejí i civilisté, náhodná střelba, útoky na palestinskou policii, výhrůžky a únosy, náhodné exploze podomácku vyráběných výbušnin, politické vraždy a ostentativní demonstrace síly a zbraní. Při jedné vojenské přehlídce na oslavu odsunu Izraele z pásma Gazy v táboře Džabálija koncem září, kterou jako mnoho jiných uspořádala teroristická organizace Hamas, vybuchla kaťuša a zabila 19 přihlížejících Palestinců, včetně řady dětí, a dalších 120 osob zranila. I když po tomto incidentu obliba Hamasu mezi Palestinci poněkud klesla, jeho kandidáti získali v třetím kole komunálních voleb počátkem října víc hlasů v poměru k zúčastněným voličům než Fatah, přestože podle oficiálních údajů tato vládní strana zvítězila.

Neustalo ani ostřelování izraelských měst raketami Kásam, třebaže Izrael předal vyklizené pásmo Gazy Palestincům. Izraelská vláda Hamas a ostatní teroristické skupiny několikrát varovala, a když útoky nepřestaly, zahájila armáda rozsáhlou protiteroristickou operaci na palestinských územích. Tentokrát však pouze zatýkala; podařilo se jí zadržet celkem 117 členů Hamasu a dalších skupin, včetně několika dlouho hledaných strůjců minulých atentátů, v jednom případě dokonce z počátku devadesátých let. V síti uvízli i výrobci bomb, organizátoři chystaných útoků, stejně jako vrazi izraelského obchodníka Sasona Nuriela, který byl koncem září unesen, mučen a nakonec popraven před videokamerou ve stylu Al-Kajdy.

Nezákonnost situace dospěla tak daleko, že v poslední době začaly proti členům Hamasu konečně zasahovat i palestinské bezpečnostní složky, ale jsou to jen ojedinělé, příležitostné a nesystematické výkřiky s nepřesvědčivými výsledky bez trvalé hodnoty.

Před dvěma týdny došla trpělivost palestinským zákonodárcům. Parlament podrobil samosprávu i jejího předsedu Mahmúda Abbáse ostré kritice a nařídil do dvou týdnů rozpustit vládu a sestavit novou. Dal tím Abbásovi možnost vyřešit vleklé spory s premiérem Ahmadem Kurájou, který je podle mnohých poslanců hlavní brzdou pokroku a reforem. Abbás tak může sestavením nové vlády pověřit někoho jiného, ale také opět Kuráju. V pondělí média oznámila, že se oba muži usmířili a že premiérem nové vlády bude podle všeho znovu Kurája. Ten ale zatím ani neodstoupil ze své funkce, což měl udělat už v pondělí; a podle palestinské tiskové agentury Wafa ve středu Abbásovi písemně sdělil, že na vytvoření nové vlády není dost času. Nový kabinet má podle rozhodnutí parlamentu vzniknout do pondělí sedmnáctého.

Palestinská legislativní rada před svým rozhodnutím rozpustit vládu také ustavila vyšetřovací komisi, která zjistila, že kabinet se ani jedinkrát na žádném zasedání nezabýval anarchií a chaosem na palestinských územích a nikdy se situaci ani nepokusil řešit. Stejně tak komise konstatovala, že se vládě nepodařilo uskutečnit požadované reformy ani zakročit proti korupci politických představitelů. Při dramatickém jednání parlamentu, na kterém zákonodárci o rozpuštění vlády rozhodli, vtrhlo do zasedacího sálu několik desítek rozhněvaných palestinských policistů, kteří se za střelby do vzduchu dožadovali razantního zákroku proti nezákonnému počínání Hamasu, který se jim dnes a denně vysmívá.

V současnosti se také hovoří o dalším odkladu parlamentních voleb, které se mají konat v lednu příštího roku. Hamas má totiž stále dost velkou podporu voličů, aby se vládní Fatah obával, že přijde o moc.

Podle politologů a analytiků neexistuje žádný důvod se domnívat, že v palestinské samosprávě převládnou reformní a umírněné síly odhodlané zajistit nápravu současné situace a stát se seriózním partnerem k mírovým jednáním s Izraelem. Ten zatím vyčkává, ale protože palestinská strana nejeví žádnou ochotu k nějakým vstřícným gestům poté, co jí spadlo bez ústupků do klína pásmo Gazy, byl prozatím odložen i summit izraelského premiéra Ariela Šarona s Mahmúdem Abbásem, plánovaný na tento týden. Podle dosavadních informací by se snad měl uskutečnit začátkem listopadu, pokud bude o čem jednat.