Papež vyvolal v německé oblasti rozpaky

Za této situace se marně očekávalo, že návštěvu památníku obětí holocaustu Yad Vashem využije k tomu, aby se distancoval od popírače holocaustu Richarda Williamsona a bratrství papeže Pia.. Hlava katolíků sice vzpomenula milionů usmrcených Židů během nacistické diktatury, ale oproti Janu Pavlovi II. před devíti lety nepoužil slovo "zavražděných". Římský biskup stál před dlouhým seznamem všech koncentračních táborů, ale trapně se vyhnul návštěvě přilehlého muzea u Yad Vashem, ve kterém se dokumentuje mlčení jeho předchůdce Pia XII. k holocaustu během druhé světové války. Pak sice vyslovil tento rodilý Němec za "svou církev" soucit s oběťmi holocaustu, ale suchopárným způsobem hodným historika.

Korunu všemu nasadil vatikánský mluvčí Federico Lombardi, který odmítl informace, že by papež byl někdy členem Hitlerovy mládeže. Na upozornění, že o tom hovořil již v roce 1996 tehdejší kardinál Joseph Ratzinger ve své životopisné knize "Sůl země", Lombardi prohlásil, že současný papež tak učinil "nedobrovolně, protože se musel tenkráte na této nepravdě spoluúčastnit". Když byl 14letý Ratzinger v kněžském semináři, bylo však členství v Hitlerjugendu povinné. V rozhovoru s novinářem Peterem Seewaldem později potvrdil, že nemohl jinak, pokud chtěl zde studovat. V roce 1943 pak byl podle "Welt- Online" povolán k službě jako pomocník k protiletadlové obraně, aby o rok později byl přeložen na rakousko-maďarskou hranici, kde pokládal protipancéřové miny. Nakonec byl po ústupu v roce 1945 zajat americkou armádou. Vzhledem k této minulosti prezident izraelského parlamentu Reuven Rivlin kritizoval papežův projev v Yad Vashem.

Při všem respektu, který máme k Svaté stolici, nemůžeme ignorovat, že jako mladý Němec vstoupil do Hitlerovy mládeže a sloužil též v hitlerovské armádě, která byla nástrojem k vyhlazení , prohlásil v izraelském rozhlase.

Vystoupení papeže Benedikta XVI. v Izraeli bylo kriticky posuzováno i prezidentkou ústřední rady Židů v Německu Charlottou Knoblochovou. Zdůraznila, že přirozeně podporuje výzvu papeže společně vystupovat proti antisemitismu a pokusit se tak sblížit církev s židovstvím. To je jistě chvályhodné, ale vesměs byla návštěva papeže především Jad Vashemu spíše rozčarováním. Jeho návštěva na něho zjevně silně zapůsobila a znal Třetí říši z vlastní zkušenosti. Jeho předchůdce Jan Pavel II. byl však daleko otevřenější a měl pozitivnější přístup k židovstvu. Příčinou podle Knoblochové bylo, že kromě otázky náboženské stavěl do popředí životní zkušenosti. Současně doufá,. že s připravovaným svatořečením Pia XII. se otevřou vatikánské archivy, aby se vysvětlila jeho role v nacistické éře i když nepopírá, že pomohl v té době i.mnohým pronásledovaným Židům. Je ještě celá řada otázek, které nás stále zatěžují. "Přála bych si, řekla Knoblochová, aby papež svou velkopáteční modlitbu o osvícení Židů stáhl zpět. Již před desetiletími katolické a židovské náboženské obce dosáhly dohody, že antisemitské pasáže z pašijních her budou vyškrtnuty."

Švýcarský "Neue Zürcher Zeitung"upozornil, že Benedikt XVI. sice vyslovil hlubokou účast v Yad Vashemu vzpomínaným obětem holocaustu. Nehovořil však za sebe jako Jan Pavel II, ale jménem instituce - katolické církve. Učinil tak jen v druhé části svého krátkého projevu jako římský biskup, kdy zavázal církev neúnavně bojovat proti nenávisti, nespravedlnosti a násilí. V Izraeli se však očekávalo osobní poselství, když ne omluva od všech Němců jeho generace.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .