Parkinsonova choroba je zatím bohužel nevyléčitelná, ale velmi dobře léčitelná, říká neurolog Vališ

Parkinsonova choroba je druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění. Postihuje centrální nervový systém, tedy i mozek, a je nevyléčitelné. Ale hned k tomu podotknu, že je velmi dobře léčitelné. Během poslední dekády se podařil velký průlom v léčbě tohoto onemocnění, takže poměrně dobře dokážeme léčit valnou část příznaků a pacienty s touto chorobou udržet mnoho let ve velmi dobrém stavu.

Hluboká mozková stimulace a je jedním z milníků v léčbě tohoto onemocnění. Ale má bohužel vliv jen na tzv. motorické příznaky.
prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., neurolog a specialista na Parkinsonovu chorobu

Parkinsonova choroba způsobuje mimo jiné různé poruchy hybnosti, často je spojena s klidovým třesem. Reportéři Českého rozhlasu byli nedávno u toho, když lékaři z Nemocnice Na Homolce a ze Všeobecné fakultní nemocnice vložili jedné pacientce do mozku elektrodu na úplně nové místo. A zdá se, že ta paní, která se léčí s Parkinsonem 10 let, je teď bez stresových obtíží. Ovšem elektrody jako takové nejsou úplnou novinkou. Takže co tam bylo jinak?
Tato možnost léčby se jmenuje hluboká mozková stimulace a je jedním z milníků v léčbě tohoto onemocnění. Ale musím bohužel říci, že má vliv jen na tzv. motorické, což znamená hybné příznaky. To je třes, nebo pohybová chudost, zpomalenost, ztuhlost. Na jiné příznaky tohoto onemocnění, kterých je více než 40, bohužel vliv nemá.

Čtěte také

Parkinsonova choroba souvisí s úbytkem nervových buněk v mozku. Jak se zákeřnou nemocí bojovat?

Je tedy velmi efektivní, ale jen pro velmi úzkou, specifikovanou skupinu pacientů. Ovšem v České republice je léčba velmi dobře organizována, takže si troufnu říci, že pro vybrané pacienty je tato léčba dostupná. Ale je potřeba říci, že po mnoha náročných vyšetřeních. Není to tak, že má člověk diagnózu Parkinsonovy choroby, má třes a jde k této akci.

Máme čekací list, kde je doba kolem jednoho roku, když to jde hladce, než se k této léčbě lze dostat. Tedy je to jedna z možností, která je průlomová, ale bohužel zatím pro velmi malou a úzce specifikovanou skupinu pacientů.

Přesto je v tom jistě velká naděje, že léčba bude dále postupovat kupředu a bude se vyvíjet.
Určitě. Protože ten hlavní přínos nebo efekt této terapie je po tzv. naprogramování nebo vyladění stimulace velmi rychlý. Trvá jen několik týdnů a umožňuje u těch pacientů velmi významně snížit perorální léčbu, tedy pomocí tablet. A někteří pacienti dokonce téměř žádnou jinou léčbu nepotřebují.

Hlavním problémem je, že zanikají dopaminergní neurony, což jsou buňky produkující dopamin. Takové palivo pro náš mozek.
prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., neurolog a specialista na Parkinsonovu chorobu

Co vlastně dokážete v tom mozku udělat? Je to tedy nějaké tělísko, které pacient dostane do mozku, a to už mu tam trvale zůstane?
Pro jednoduchou představu, určitě většina lidí zná kardiostimulátory, tedy takzvaně česky budíky na srdce. A tady je ten princip obdobný, my implantujeme to samé do těla, jako je kardiostimulátor, jen vodiče musíme zacílit na velmi malou část mozku. Vedeme to pod kůží, krkem a do lebky navrtáme většinou dva úzké otvory.

Čtěte také

Jak úspěšně bojovat s Parkinsonovou nemocí vám poradí MUDr. Ladislav Pazdera

Tam jsou pak zavedeny tenounké drátky, které stimulujeme. Jen pro vaši představu, ten cílový bod je řádově v milimetrech, takže tam rozhoduje opravdu velká přesnost. Dělá se to pomocí magnetické rezonance a celá příprava i výkon samotný, to je časově i technicky velice náročné.

Protože hlavním místem postižení u této choroby jsou takzvaně bazální ganglie, což jsou oblasti šedé kůry, které leží hluboko v mozku, ne na povrchu. A těch jader je více, takže se opravdu tím vývojem zkouší zase něco jiného a ukazuje se, že je to správná cesta. Protože efekt u vybraných typů tohoto onemocnění je velmi robustní.

Parkinsonova choroba je tedy onemocnění centrálního nervového systému. Mohli bychom to zkusit nějak přiblížit. Zanikají buňky v mozku nebo jsou některé spoje mezi nimi narušené?
Hlavním problémem je, že tam zanikají tzv. dopaminergní neurony, což jsou buňky produkující látku dopamin, což je odborně tzv. neurotransmiter, ale pro laickou veřejnost, když to řeknu lidově, je to takzvaně benzín nebo nafta, zkrátka takové palivo pro auto. Velmi důležitá molekula pro správné fungování mozku u tohoto onemocnění.

Příznaků je přes 40 a poznat Parkinsonovu chorobu v jejím počátečním stadiu je velmi obtížné. To je opravdu na specialistech.
prof. MUDr. Martin Vališ, Ph.D., neurolog a specialista na Parkinsonovu chorobu

Bohužel máme tzv. prodromální stadium, soubor nespecifických příznaků ohlašujících příchod nemoci, což znamená, že ty buňky zanikají a neprodukují onu látku, kterou my potřebujeme, což je onen dopamin. Než se to ovšem klinicky projeví, až pacient nebo jeho okolí pocítí příznaky, tak to může trvat mnoho let, říká se 10 až 20 let.

Čtěte také

Královéhradečtí neurologové vymýšlí unikátní způsob vyhodnocování lidské chůze. Chtějí ho patentovat

Klinický význam tohoto je, že pokud klesne produkce pod pětinu celkově, tak se to teprve začíná manifestovat, což samozřejmě nám lékařům znepříjemňuje situaci, protože začínáme s léčbou pozdě.

Jak to onemocnění poznáme, to je ale otázka, která je takzvaně laicky velmi jednoduchá, protože všichni máme představu třesu, ale je potřeba říci, že formy třesu existují také různé, jmenuje se to odborně tremor. Většinou je to asymetrický tremor, a když to řeknu velmi zjednodušeně, vypadá to, jako když ten pacient počítá penízky. To je jeden z hlavních příznaků.

Dalším příznakem je tzv. pohybová chudost, neboli odborně hypokineze. Ale až z těch středních stadií je vidět, že ten pacient je takzvaně zpomalený, nejdou mu aktivity, které dělal normálně v běžném životě. A ti pacienti mají také tzv. poker face, to znamená, že mají sníženou mimiku, nedávají zřetelně najevo své emoce. Celkově je chůze takzvaně šouravá.

Čtěte také

Od pájky po neuronovou síť. Senzory týmu hradeckých vědců hlídají přes matraci srdce i dech pacientů

Jedním z takový hlavních klinických příznaků je, že když o tom víte, tak si všimnete, že ten pacient nepoužívá horních končetin. Pak jsou příznaky, o kterých se dříve moc nevědělo, a to jsou tzv. non-motorické příznaky. Člověk je třeba velmi oddaný bolesti, pacienti pociťují ztuhlost, únavu, špatně spí a podobně.

A těchto příznaků je opravdu více než 40, tedy poznat toto onemocnění v počátečním stadiu je velmi obtížné. Troufnu si říci, že to je pro specialisty. Naproti tomu pokročilé onemocnění pozná prakticky každý neurolog a troufnu si tvrdit, že i každý osvícený praktický lékař.

Celou radioporadnu týkající se Parkinsonovy choroby si můžete poslechnout v našem audioarchivu.