Pavel Molek: Baví mě představovat si zákulisí dějin
Prvním letošním hostem Vizitky z Olomouce byl Jihočech, který se vydal do Portugalska i na Moravu, kde se nakonec usadil. Je to odborník na lidská práva a azyl a evropský kosmopolita.
„Jsem rodák z malého města Lišov, a tak jsem považoval za potřebné podívat se někam dál do světa,“ říká. Tím prvním světem byla studia práv na Masarykově univerzitě v Brně, v roce 2002 pobyt ve Velké Británii a od roku 2009 studijní stipendium v Portugalsku. „Tu zem jsem si zamiloval. Láska na první pohled. Líbí se mi jejich ústava.“
V ústavách má Pavel Molek, soudce Nejvyššího správního soudu, mimořádnou zálibu. Tu českou z roku 1993 považuje za příkladnou svým vnitřním étosem a formulací poselství myšlenek Sametové revoluce.
Opačným příkladem je ústava stalinského Sovětského svazu, která nebyla než ornamentem hlásajícím rovnost, spravedlnost a právo na práci. Skutečnost byla však diametrálně odlišná.
Pavel Molek píše rozhlasové hry. Inspirací jsou mu úhelné události československých dějin. Ve hře Má protentokrát obsazená vlast se věnuje tématu odboje národa stojícího tváří v tvář okupaci. Ocitáme se 5. června 1939 v Národním divadle v Praze na zkoušce přímého přenosu Smetanovy Mé vlasti.
Baví mě představovat si zákulisí dějin. Jak událost dopadla, víme, já ale sleduju myšlenkové pochody mých hrdinů. Pokusit se pochopit to, co je vedlo k tomu, aby jednali, jak jednali, je pro mě to nejcennější.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.