Pavel Sladký
Moderátor cestovatelského magazínu Casablanca a externí redaktor redakce kultury
Moje jméno a případná přezdívka:
Pavel Sladký
Jsem ročník:
1980
Na Radiu Wave zastávám práci?
Připravuju cestovatelský a outdoorový magazín Casablanca.
Nejraději poslouchám?
Inteligentní lidi, hudbu, prameny řek, kroky v prašanu, dravce vysoko nad sebou
5 pro mě zásadních alb:
Ende Neu nebo jiné od Einstürzende Neubauten, altajské hrdelní zpěvy na deskách Altai Kai, tuarežský rock jako na desce Aman Iman anebo malijské blues, Slnko je vo veži od Kolowrat, Vespertine od Björk, Double Negative od Low, Nick Cave, kdysi asi taky Michael Jackson (pardon), Nevermind, …
Mé nejoblíbenější filmy?
Apokalypsa, K smrti odsouzený uprchl, Smrt pana Lazaresca, Vzdálený, Persona, Playtime, Čas žít a čas zemřít, Sedmý kontinent, Matka, Tropická nemoc, Sbohem, Dragon Inn, Jeskyně, Červený balonek, Noc, Divoká banda, Vertigo, Othello, Jdi a dívej se, Hoří, má panenko, …
Jestli čtu, tak většinou?
Míň, než bych chtěl… Jorge Luis Borges, Světlana Alexijevičová, Orhan Pamuk, Cormac McCarthy, Karel Šiktanc, Magor, Wernisch, Imre Kertész, ale i Elena Ferrante, Umberto Eco, cestopisy, filmové předlohy a časopisy.
K jídlu a pití mám nejraději?
Blízkovýchodní kuchyně, jihovýchodoasijské kuchyně, sladké pouštní čaje, piva, cokoliv v dobrý společnosti.
Když mám volný čas, tak ho trávím?
Out there.
Co bych chtěl sdělit světu?
What the fuck?
Všechny články
-
Od surfařské deprese k nadšení z krás Namibie. Pražskej serfovej klub zažil exotická překvapení
Co dělá parta českých surfařů, když si vyrazí do velké, exotické dálky za vlnami, které nejsou zdaleka takové, jak si představovali?
-
Gaspar Noé: Film je uměle navozený sen. Můžete zabíjet a pak se smát
Francouzský režisér mluví o Bibli jako o krvavé knize, dlouhých záběrech a drogách ve svém novém filmu Climax i mimo něj.
-
Nepál nic nepředčí, mysleli jsme si, dokud nepřišel Kyrgyzstán. Bikepacking Nomads se vrátili domů
Na kolech kolem Annapurny, po Pamir Highway i po severní Evropě při nadcházejícím podzimu. Jakub Larysz a Dagmar Čechmánková alias Bikepacking Nomads se do Česka...
-
Jak se žije v divočině? Jak uřídit Hirošimu? Ptali jsme se v jihlavském ArtCafé
O životě v australské buši, o toleranci bez předsudků i o zkušenostech z města, které přežilo katastrofu.
-
Co chybí k tomu, abychom měli Českou radost? Komentář k 22. ročníku MFDF Ji.hlava
V Jihlavě jsem letos viděl tři dobré české filmy, díky čemuž bych mohl být se soutěží Česká radost v podstatě spokojený. Ale nejsem.
-
Z Nového Zélandu domů do Česka. Bikepacking Nomads pořádně šlápli do pedálů
Jakub Larysz a Dagmar Čechmánková alias Bikepacking Nomads žili od roku 2014 na Novém Zélandu.
-
Zlatý podraz lavíruje mezi sportem, láskou, dějinami a politikou
Režisér Radim Špaček natočil letošní nejdražší český film o domácích basketbalových reprezentantech ve stínu obou totalit 20. století.
-
Jak na Arménii? Vodku jen usrkávejte a klášter prohlížejte jen jeden denně, radí Pavel Svoboda
Fotograf, cestovatel a přírodovědec Pavel Svoboda pro sebe objevuje Arménii. Na měsíční květnové cestě se vypravil za kláštery, přírodou a lidmi výjimečné země.
-
Když každý dobrý úmysl vyletí do povětří, kdy se přestanete snažit? Andrew Bujalski o svých filmech
O svých hrdinech bez kariérních ambicí hovoří americký nezávislý režisér Andrew Bujalski.
-
Od úrazu na Srí Lance až ke kvetoucím sakurám Japonska. Jan Fiala cestoval rok po Asii
Specialista na zákaznický servis a řízení lidí se vydal na cestu, protože jeho vztah s přítelkyní skončil, musel prodat dům a ocitl se bez hypotéky a dalších plánů.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 63
- 64
- 65
- 66
- 67
- …
- následující ›
- poslední »