Pět a půl roku za volání po demokracii

29. prosinec 2009

Pondělní soudní proces v severovietnamském městě Thai Binh byl krátký, trval necelé čtyři hodiny. Ale protože o vině bylo rozhodnuto dopředu, jak to v komunistické justici často bývá, nebylo proč líčení protahovat. Kritik vietnamského režimu, šedesátiletý bývalý podplukovník Tran Anh Kim od tribunálu odešel s trestem odnětí svobody ve výšce pěti a půl roku. Je to málo, nebo hodně?

Málo je to proto, že Kimovi hrozil podstatně vyšší trest. Paragraf 88 vietnamského trestního zákoníku, na jehož základě byl Kim odsouzen, stanoví, že za rozvracení státu je nejméně dvanáct let vězení - ale může to dokonce být i trest smrti. Sami prokurátoři však navrhovali trest mírnější.

Za prvé proto, že Kim podle nich s vyšetřovateli spolupracoval - což však, jak uvidíme, vůbec neznamená, že by se zřekl svých v uvozovkách podvratných názorů. A za druhé a především proto, že bývalý podplukovník Kim je zasloužilý člověk. Do armády vstoupil už v šestnácti letech a jeho přínos v boji proti Spojeným státům byl oceněn třemi medailemi za chrabrost. Postupně nasbíral dalších osm metálů a v armádě to dotáhl až na zástupce náčelníka posádky v městě Thai Binh. Byl samozřejmě i členem vietnamské komunistické strany. Katastrofa přišla v roce 1991. Tehdy byl Kim obviněn ze zneužívání veřejných prostředků a šel na dva roky do vězení. Armáda ho propustila a komunistická strana vyloučila.

Přesto si jeho nynější nepřátelé cení jeho bývalých zásluh. Ale jestliže trest, který Kim nakonec dostal, je mnohem nižší, než stanoví zákoník, vůbec to neznamená, že jde o trest mírný. Co obnáší ona "práce na rozvracení státu", za niž byl Kim odsouzen? Výhradně mírumilovnou snahu, aby se ve Vietnamu ustavila forma státu, k níž jsme se listopadovou revolucí propracovali i my v Česku. Státní forma jistě nedokonalá, přesto však nejlepší z těch, které si lidstvo odzkoušelo. Zastupitelská demokracie. Žalobci vytýkali Kimovi zejména tři věci: internetové příspěvky, v nichž volal po demokratizaci, rozhovory pro zahraniční novináře, ve kterých se dopouštěl stejných myšlenek, a členství ve dvou organizacích, které komunistický režim ocejchoval jako podvratné a odmítá je legalizovat.

První je tzv. "Blok 8406". Tento záhadný název se dá snadno rozklíčovat. Číslice připomínají datum - 8. 4. 2006 se vietnamští disidenti dohodli na "Manifestu svobody a demokracie pro Vietnam". Manifest, který volá po společnosti, kde politické strany působí bez omezení (připomeňme, že jedinou povolenou stranu ve Vietnamu je strana komunistická), podepsalo v první fázi 118 lidí. Kromě Kima například katolický kněz Nguyen Van Ly - který byl nedávno odsouzen na osm let právě proto, že se odmítl vzdát členství v "Bloku 8406". Blok není homogenní hnutí - je to střechová organizace skupin a nelegálních stran, které usilují o demokratizaci země.

Mezi těmito stranami je zakázaná Demokratická strana Vietnamu. Je určitým paradoxem, že si ji v roce 2006 vytvořili právě disidenti jako Tran Anh Kim. Ve vietnamské politice totiž více než čtyřicet let fungovala strana se stejným názvem, avšak s úplně jiným posláním. Tuto původní demokratickou stranu založila, řečeno jazykem marxleninským, maloburžoazie a pracující inteligence. Strana měla sice své poslance a ministry, ale ideově i mocensky to byla stejná loutka komunistů, jakou byli v předlistopadovém Československu socialisté či lidovci. V roce 1988 si vietnamští komunisté řekli, že tuto původní demokratickou stranu, která jim dělala stafáž i v místní Vlastenecké frontě (obdobě naší Národní fronty), vlastně k ničemu nepotřebují. A tak jí nařídili, aby se rozpustila. Ale k jejich velkému překvapení si uvolněný název o osmnáct let později přisvojili jejich oponenti.

Tran Anh Kim byl šéfem odnože této strany v severní části sjednoceného Vietnamu a v červnu mu tajná policie na poslední chvíli zabránila v tom, aby na svůj dům vyvěsil ceduli s nápisem "Úřadovna Demokratické strany Vietnamu".

Před soudem se Kim nekál. "Jsem muž, který má zásluhy, a nespáchal jsem žádný zločin," řekl. K Bloku 8406 a k Demokratické straně se podle svých slov připojil proto, že chtěl bojovat za demokratické svobody a lidská práva. Ale jak zdůraznil, forma tohoto boje měla být výhradně mírumilovná. Kim chce dialog, ne válku.

O lidi jako Kim by se měl Západ více zajímat. U soudu si ho však mohli poslechnout jen západní novináři. Místa vyhrazená pro západní diplomaty zela prázdnotou. Bylo příliš brzy po vánočních svátcích a jen krůček od oslav přelomu roku. Ale třeba se západní diplomaté tím více připravují na další vietnamský proces s lidmi, kteří bojují za hodnoty na Západě už vybojované. 20. ledna stanou před soudem v Ho Či Minově Městě alias Saigonu čtyři lidé, kteří budou souzeni na základě stejného paragrafu jako Kim. A proto i jim hrozí až trest smrti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio