Petr Holub: Ceny rostou rychleji než mzdy. Proč jsme to strpěli?
Ekonomika ve druhém čtvrtletí neožila, dozvěděli jsme se v tomto týdnu od Českého statistického úřadu. Čtvrteční prognóza od centrální banky neslibuje zlepšení ani do konce roku. V situaci, kdy není k dispozici řešení, se člověk obvykle soustředí na hledání viníků. Přinejmenším v odpovědi na tuto otázku jsou ekonomové zajedno.
Hospodářství se zastavilo, protože lidé přestali nakupovat. Při prudce rostoucích cenách jim došly peníze, a přitom si nedokážou říct o lepší plat. V této zkratce vidí problém zdejší ekonomiky třeba Petr Dufek z banky Creditas.
Čtěte také
Potvrzují to údaje Eurostatu, podle kterých se kupní síla zdejších zaměstnanců letos vinou inflace snížila o desetinu, přitom hůře na tom byli už jen Maďaři a Lotyši. Jako kdyby za všechno mohla přehnaná opatrnost tuzemské populace. Naštěstí to v kontextu vypadá lépe.
Podle stejného Eurostatu vyrostly v uplynulém desetiletí – míněno před rokem 2021 – příjmy zdejších domácností nejvíc v Evropě po Lucembursku a Litvě, tedy výrazně menších státech. Není tedy třeba považovat Čechy za největší zoufalce Evropy, spíše je třeba zjistit, proč právě v Česku byl růst blahobytu narušen tak náhlým a hlubokým výpadkem. Odpověď může vrátit naději v lepší budoucnost.
Čtěte také
Evropské země lze rozdělit na dvě základní kategorie. V první z nich jsou ty země, které už žijí v blahobytu. Přirozeně k nim patří Německo, Rakousko a skandinávské státy a překvapivě právě k těmto zemím mělo v minulých letech nejblíže Česko. Příjmy tamních obyvatel se před krizí rovněž zvýšily víc než jinde, zároveň němečtí, rakouští i skandinávští zaměstnanci víc trpěli v posledních letech.
Stejně jako v Česku si ještě nestihli říct, aby jim zaměstnavatelé zvýšili platy podle vysoké inflace, a očividně spoléhají na zkušenost, že se v dalších letech poměry opět zlepší – pomalu, ale jistě. Možná jsou vzestupy a karamboly v Česku víc vidět, ale to je jenom tím, že zdejší hospodářství ještě není tolik stabilní.
Češi nejsou bázliví
Čtěte také
Naopak nedává velký smysl srovnávat Čechy s druhou skupinou států, které leží převážně na východě Evropy a blahobyt teprve budují. Platy v zemích jako Bulharsko, Polsko nebo Estonsko rostly také během krize rychleji než inflace.
Nemusíme ovšem závidět, protože sousedé z východu teprve dohánějí naši mzdovou úroveň. Přitom jejich ekonomické poměry skrývají větší rizika, třeba z toho důvodu, že do nich častěji zasahují státní úřady. Logicky pak dochází k větším komplikacím typu pětadvacetiprocentního zdražení, které zažili v Maďarsku.
Češi nejsou bázliví a o vyšší plat by si uměli říct. Jenže už mají dost dobrou životní úroveň na to, aby museli běžet do mzdové účtárny, případně na sociální úřad hned v tom okamžiku, když narazí v supermarketu na vyšší ceny.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
