Petr Holub: Jsme nejdražší, nebo nejlevnější? Zmatení jazyků v energetice
Premiér Petr Fiala neskrýval na tiskové konferenci Českého statistického úřadu uspokojení. „Oblíbená věta opozice, že Češi měli v krizi nejdražší energii v Evropě, se ukázala jako nepravdivý mýtus,“ nechal se slyšet poté, co ředitel Českého statistického úřadu Marek Rojíček prezentoval svá data.
Jak známo, Eurostat v březnu vydal zprávu o cenách elektřiny a plynu za druhé pololetí minulého roku v členských státech. Vyšlo v ní, že ceny energií dodávaných tuzemským spotřebitelům patřily k nejvyšším v Evropě, konkrétně za plyn jsme platili čtvrtou nejvyšší sazbu a za elektřinu třetí nejvyšší. Nehledě na to, že energie meziročně zdražily nejvíc právě v tuzemsku.
Čtěte také
Premiér se v březnu rozzlobil, věrohodnost dat zpochybnil a požádal Český statistický úřad, aby data přepočítal. Koneckonců Eurostat vycházel z podkladů zdejších statistiků.
Výsledek vlastně nepřekvapil. Pod dohledem premiéra došel Český statistický úřad k závěru, že ve druhém pololetí minulého roku byl plyn pro tuzemského spotřebitele v rámci Evropské unie desátý nejlevnější, elektřina sedmá nejlevnější.
„Nová data ČSÚ ukázala skutečná čísla o tom, kolik Češi platí za energie,“ pochválil statistiky premiér.
Překonat náraz zdražení
Je to nešťastný příběh a popravdě řečeno, člověk zvenku nemůže úplně věřit tomu, jestli statistický úřad prostě neohnul data, aby se premiérovi zalíbil. Naštěstí to není pravda. Úřad dlouhodobě vedl o energiích dvojí statistiku.
Čtěte také
Jednu z nich vytvářel na žádost Eurostatu z ceníkových cen elektřiny a plynu. Právě v Česku jsou ceníkové ceny obvykle o hodně vyšší než částky, které platí lidé reálně, proto dopadlo Česko v původní verzi evropského srovnání tak špatně.
Zároveň ovšem statistický úřad v rámci výpočtu inflace prováděl šetření o reálných cenách. Z šetření vyšla druhá statistika, podle níž zdražení energií v Česku loni na podzim patřilo k nejnižším v Evropě. Stačilo tedy přesvědčit Eurostat, ať také on ignoruje ceníkové ceny a do svých srovnání započte druhou časovou řadu o reálné inflaci. To se stalo, premiér může být spokojen a v zásadě se nemusí znepokojovat ani běžný občan.
Přesto se tím úplně nevymažou pochybnosti, které vznikly prostě tím, že státem placení statistici dělají kompars k politickému prohlášení premiéra. Jako by tím potvrzovali premiérovo tvrzení, že tuzemské ceny energií patří k nejnižším v Evropě. To skutečně platilo ve druhém pololetí loňského roku, jenže letos se situace radikálně změnila.
Čtěte také
Od Nového roku přestaly platit fixace tuzemských domácností a jediným regulačním opatřením zůstaly stropy, které vláda nastavila dost vysoko. Měřeno inflací, tuzemské ceny za energie pro domácnosti letos proti roku 2022 i 2021 zdražily nejvíc v Evropě s výjimkou Pobaltí. To platilo ještě v srpnu.
Vypadá to jako dokonalé zmatení jazyků. Eurostat nahlásil, že loni zdražovaly energie pro tuzemské spotřebitele nejvíc v Evropě. Přitom ve skutečnosti ceny rostly pouze mírně. Teď premiér se stafáží statistiků vyvrací mýtus o rekordním zdražení v Česku, činí tak ovšem v roce, kdy tuzemské zdražování hledá jen těžko konkurenci.
Nejde o to, že z objektivního pohledu je šéf tuzemské vlády úplně mimo. Fakticky na tom Češi nejsou tak zle, protože loni byli před poryvy na světových trzích s energiemi chránění cenovou politikou dodavatelů i vládní podporou. Doplatit ovšem musíme letos. Je možné spekulovat a hodnotit, jestli náhodou nebylo lepší překonat náraz zdražení už loni jako ve většině evropských zemí, bohužel v této chvíli se teprve hádáme o tom, jaká data a jaké informace k těmto úvahám využít.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
