Petr Holub: Penze se vzdaluje. Zatím o dva roky
Důchody vždy vzbuzují mezi politiky největší vášně a pro média vždycky jde o titulkové téma. To se potvrdilo i při novele zákona o důchodovém pojištění, která byla sněmovnou schválena ve středu, po pěti dramatických schůzích. Tentokrát byly emoce i hádky na místě. Změna opravdu zasáhne do života tuzemských poplatníků zásadním způsobem.
Překvapil ovšem fakt, že ani poslanci opozice, ani členové koaličních klubů nepojmenovali ten klíčový zlom, který občané co nevidět pocítí.
Čtěte také
Hodně se mluvilo o tom, že novela zpomalí valorizaci, tedy každoroční navyšování penzí. Stejný ohlas vzbudil návrh, jak nově počítat mimořádnou valorizaci, respektive jak ji nahradit dočasným příplatkem.
Na první pohled to vypadá, že vláda chce na důchodcích ušetřit, ovšem jde pouze o opatrný pokus, jak zmírnit povinnost vlády zvyšovat důchody v čase krizí, když na to v rozpočtu nejsou peníze. Ve většině evropských zemí přitom vláda důchody při krizovém výpadku příjmů zvyšovat nemusí.
Pokus obnovit rovnováhu proto vyžaduje pochvalu. Jde vlastně jen o to, jak bude opatření fungovat.
Vyhlídky na život v přírodě
Spíše menší pozornost vzbudila změna pravidel pro odchod do důchodu. Na penzi bude mít nárok jenom ten, kdo odpracoval 40 let, i když dosud to bylo 35 let. Zároveň už nebude možné odejít do předčasného důchodu v šedesáti letech jako dosud, ale nejdříve ve dvaašedesáti. Časem se bude i tento věk zvyšovat.
Čtěte také
Na první pohled jde o maličkosti, ale právě kvůli podobným úpravám zaplavily francouzská města na jaře milionové demonstrace a hořela auta. Změnou zákona se totiž mění životní dráha každého z Čechů. Kdo bude chtít ve dvaašedesáti do důchodu, ten musí nastoupit do práce ve dvaadvaceti a pak už platit pojistné bez přerušení.
Na druhé straně mu nepomůže, když začne pracovat třeba v osmnácti, protože dříve se do penze nedostane. Zároveň bude nutné pracovat od pětadvaceti, aby člověk mohl skončit s námezdní prací aspoň v pětašedesáti. Tak nějak se zdá, že stát přitáhl svým občanům opratě.
Francouzi zažili něco podobného, konkrétně zvýšení termínu pro předčasný důchod z dvaašedesáti na 64 let, a bylo jasné, co jim vadí. Těšili se, že si po celoživotní práci v továrně, restauraci nebo někde u dopravního podniku užijí klidu ve vlastním nebo pronajatém domku někde na venkově poblíž moře nebo vinic.
Ovšem najednou jim řekli, že plán musí odložit do čtyřiašedesáti, kdy už na tom nemusí být tak dobře se zdravím. Přesně to se teď stalo Čechům, přitom nikdo ani přesně nedefinoval, v čem je hlavní problém. Ovšem pokud si to český poplatník nechá líbit, pak může počítat, že zanedlouho se termín, a tím i vyhlídka na klidný a šťastný život v přírodě, bude oddalovat znovu.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
