Petr Holub: Stanjura zachránil rozpočet. Babička děkuje
Ministr financí Zbyněk Stanjura uklidnil ty, kdo se obávali, že se schodek státního rozpočtu vymkl kontrole. Detaily rozpočtového příběhu však zároveň připomněly, že hlavním problémem veřejných financí nejsou konkrétní čísla ze státního účetnictví.
Státní rozpočet na rok 2023 byl hned při schválení terčem kritiky. Ministerstvo financí ve svém návrhu nadsadilo příjmy, především do nich zahrnulo 50 miliard z mimorozpočtového Modernizačního fondu.
Čtěte také
Jak známo, Modernizační fond má k dispozici peníze z prodeje emisních povolenek, které nakupují firmy spalující uhlí a další fosilní paliva. Podle zákona se tyto finance smějí využít jenom na ekologické projekty za účelem omezení skleníkových plynů. Vláda v nouzi však z fondu vybere 50 miliard a sníží tím historický schodek.
To by si však mohla dovolit jen v případě, že sněmovna změní příslušný zákon. To se nestalo, a tak ministr financí musel na miliardový balík z Modernizačního fondu rezignovat. Možná věděl od začátku, že jde o marný příslib, jen to nechtěl přiznat, dokud nenajde věcné řešení.
Peníze pro populistickou politiku
Východisko se skutečně objevilo. Podniky překvapivě odvedly v prvním pololetí rozpočtu na daních o 20 miliard korun navíc, než se čekalo, lze proto předpokládat, že do konce roku to bude dvojnásobek. Výpadek Modernizačního fondu tak může být nahrazen.
Čtěte také
Daňový poplatník se jistě může rozzlobit. Těžko označit za úspěch, když schodek rozpočtu zůstane na úrovni 300 miliard. Ještě víc může vadit, že s ním ministři nejednají na rovinu. Na takové výtky lze však odpovědět.
Rozpočet na rok 2023 se připravoval v období, kdy Evropa nejvíc trpěla inflací. Vláda musela vymyslet nějaký postup na podporu domácností nebo podniků, a ocitla se u zdi, protože na to neměla peníze. Proto hledala novou možnost jak navýšit rozpočtové příjmy a dost možná by ji využila, kdyby nejhorší inflace nepřešla a peníze se nenašly jinde.
Těžko se však zbavit nespokojenosti, pokud se člověk na příběh Modernizačního fondu podívá v širší perspektivě. Den předtím, než ministr financí Stanjura oznámil, že 50 miliard korun z fondu nevyužije, inzeroval jeho kolega ze životního prostředí Petr Hladík dotační program „Oprav dům po babičce“. S jeho pomocí si bude moci každý zaměstnaný Čech vyžádat milion korun nebo ještě víc na opravu svého domu. Očekávané náklady dosáhnou 40 miliard a zaplatí se z Modernizačního fondu.
Čtěte také
Nad tím zůstává rozum stát. Vláda slibující boj s dotacemi plánuje dosud největší dotační program v historii České republiky. Svým způsobem program plní zadání boje s produkcí kysličníku uhličitého a klimatickou změnou, protože oprava domu obvykle obsahuje jeho izolaci a zateplení. Ovšem také může jenom zdražit stavební práce a ničemu dobrému neposloužit.
Hlavní problém však je v tom, že podobný styl plošného rozdělování dotací je přesně tím, co Českou republiku uvrhlo do hlubokých rozpočtových deficitů, které dosud rostou nejrychleji v celé Evropské unii. Hladík pokračuje v trendu levicově-populistických vlád minulosti.
Přitom souvislost s Modernizačním fondem by měla veřejnost upozornit, proč jsou takové dotace něčím podezřelým. Ministr financí chtěl o 50 miliard snížit dluh České republiky, který musí splácet všichni občané bez ohledu na to, jestli jsou bohatí nebo chudí. Teď si jiný ministr, respektive celá vláda, vezme ze stejného balíku 40 miliard a přidá po milionu zámožnějším vlastníkům rodinných domů.
Jinými slovy: ministr financí může šetřit a zvyšovat daně. Jenom tím ale shromáždí peníze pro další populistickou politiku svých kolegů.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
