Petr Horký: Hedvábná stezka by se podle archeologů měla jmenovat jinak. Já ji tak ale budu říkat dál
Co se vám vybaví, když se řekne Uzbekistán? Filmaři a cestovateli určitě cesta, ze které se vrátil teprve včera. Země je prý neskutečně barevná, ale i vyprahlá a prochází jí i starobylá Hedvábná stezka.
Uzbekistán patří mezi křižovatky na starobylé Hedvábné stezce, kudy (zhruba před 3000 lety) proudily karavany obchodníků se zbožím. „Uzbekům se to označení samozřejmě líbí, ale třeba šéf českých archeologů Láďa Stančo, se kterým jsem tam točil, by nesouhlasil,“ říká Petr Horký.
Racionálně mu prý vysvětlil, že hedvábí tehdy ani zdaleka nebylo hlavním artiklem. Převáželo se hlavně koření, zlato, šperky, drahé kameny a pak i běžné (spotřební) věci. Svědčí o tom vykopávky, které provádějí téměř na hranicích s Afghánistánem.
Starobylý marketing?
„Podle odborníků je to jen marketingový tah nesouvisející s realitou. Pro mne ale Hedvábná stezka voní dobrodružstvím a označení budu dál používat,“ usmívá se. Hedvábí zkoušel najít i na samarkandském bazaru, který tam (ve víceméně stejné) podobě probíhá dodnes. Našel, ale musel se opravdu hodně snažit.
Asi 8000 km dlouhá Hedvábná stezka vedla z východní Asie přes střední Asii do Středomoří. Pomohla založit moderní svět a vývoj starověkých civilizací (Čína, Mezopotámie, Persie, Indie a Itálie).
Vyspělejší než Evropa své doby
Uzbekistán Petra Horkého překvapil bohatou historií, o které se tady opravdu moc neví. Podle archeologů to ale bylo už před 3000 lety velmi bohatě osídlené území zdatnými zemědělci, kteří dokázali vyrábět nádoby na rychlém hrnčířském kruhu.
„To v době, kdy se to naši předci teprve učili. Můžeme tak klidně říct, že Uzbekistán byl ve své době mnohem vyspělejší, než celá Evropa. Já dodávám, že země je taková přehlížená exotická kráska s bohatou historií.“
V Uzbekistánu se nekrade
Pokud se rozhodnete zemi navštívit, první vaše otázka určitě bude směřovat k bezpečnosti, a to vzhledem k sousedství s Afghánistánem (taky je to muslimská země). „Když projdete velkým množstvím kontrol na letišti, mohu říct, že Uzbekistán je (víceméně) bezpečný, z pohledu různých nekalých živlů.“ Sami nechali v autě filmařskou výbavu za několik milionů, které se nikdo ani nedotkl.
Přesto, že země je muslimská, tak je zároveň dalším náboženstvím velmi otevřená. Taky prý není problém koupit skleničku něčeho ostřejšího, což dělají i sami Uzbekové. Posvátný je ale jejich chléb, který se dá jíst i dva týdny. „Když kolegovi kousek upadl na zem, tak jej náš průvodce ihned zvedl, pomodlil se a omluvil za hřích,“ dodává dokumentarista.
Co všechno tam nacházejí čeští archeologové? Jak vypadá život v Taškentu, Samarkandu, Bucharu? Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
