Petr Šabata: Dotační byznys nekončí, v energetice na něj doplatí domácnosti a firmy
Když vláda v květnu představila ozdravné finanční kroky, zaslouženou pozornost vzbudilo krácení dotací přes 54 miliard. Chyběly ovšem jakékoliv podrobnosti. Uplynuly více než tři měsíce, na všech škrtech a zvyšování daní už se koalice dohodla, jen o dotacích stále víme málo. Snad s jednou výjimkou, která ovšem nepotěší.
Ministerstvo průmyslu a obchodu dostalo za úkol škrtnout v dotacích nejvíc – 20 miliard. Od začátku tvrdilo, že se zaměří na podporu obnovitelných zdrojů energie. „Základem těchto úspor bude změna mechanismu proplácení provozní podpory za podporované zdroje energie, který upravíme tak, aby se platby nepřenesly na domácnosti,“ uvedl tehdy mluvčí.
Čtěte také
A ministr financí Stanjura prohlásil v Českém rozhlasu, že se podpora sníží o 14 miliard. Letos zaplatí stát na těchto dotacích 37 miliard korun, protože od loňského října hradí kvůli energetické krizi i tu část, kterou dříve platily domácnosti a firmy.
Slyšeli jsme mnoho silných řečí, že se podpora solárníkům a dalším prostě sebere a ani hrozby arbitráží od toho stát neodradí.
A výsledek? Před pár dny v České televizi ministr Stanjura přiznal: „Letos všechno platí stát. Myslím si, že to je stav neudržitelný, takže příští rok se vrátíme k rozdělení mezi stát, domácnosti a firmy.“ A ministr průmyslu a obchodu Síkela jeho názor podpořil: „Já jsem teď navrhl vrátit se ke stavu před vypuknutím krize.“
Sliby byly chyby
Takže platit budou domácnosti a firmy. Ministerstvo sice mluví o jakýchsi dalších návrzích – opět o snížení celkového objemu podpory nebo úhradě její části z prodeje emisních povolenek, ale to jsou jen holubi na střeše.
Čtěte také
Energetický regulační úřad podle platné legislativy, nikoli podle přání politiků, vyčíslil dotaci obnovitelným zdrojům pro příští rok na 35,2 miliardy. Tedy jen o necelé dvě méně než letos, kde vzal ministr Stanjura 14 miliard, není jasné.
Před krizí se na dotace skládal stát a spotřebitelé zhruba půl na půl, to by znamenalo, že v příštím roce zaplatí domácnosti a firmy přes 17 a půl miliardy. Při běžné spotřebě je to pro jednu domácnost účet za energie vyšší o 1800 korun.
Postup vlády je chybný ze dvou důvodů. Necelé dva tisíce korun za rok na jednu rodinu nevypadají jako hrozivý výdaj. Jenže průzkum agentury PAQ Research pro Český rozhlas ukazuje, že v době krize přibylo domácností, které mají vyšší měsíční výdaje než příjmy nebo jsou na konci měsíce na nule. Je jich ve společnosti čtvrtina, tedy takřka milion. Pro ně je likvidační každá stokoruna, kterou musí vydat navíc.
Vláda tvrdí, že konsolidační balíček dopadl na všechny, takže je spravedlivý, nebo dokonce sociálně ohleduplný. Není to pravda. Dopady na zmíněný milion domácností jsou přece zásadně jiné než třeba na skupiny lidí, které vydělaly na snížení daně z příjmu.
A pak je tu od začátku jedna do očí bijící nesrovnalost. Zatímco zavedení nemocenské, zvýšení daní a rušení výhod dopadne na domácnosti a firmy konkrétně, teď a tady, o rušení dotací se stále jedná kdesi v zákulisí, bez veřejných informací. A když se pak v jednom případě poodhalí závoj tajemství, ukáže se, že sliby byly zas jen chyby.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
