Petr Wagner: Svoje nahrávky neposlouchám
Vzpomínka na setkání s nedávno zesnulým gambistou Petrem Wagnerem.
„Svoje nahrávky a nahrávky kolegů gambistů už vůbec neposlouchám,“ říká Petr Wagner. A dodává: „jsem touto hudbou natolik obklopený, tolik s ní žiju na koncertech apod., že si neumím představit ještě se jí věnovat jako posluchač…"
Ale hudba minulých století, s gambami i bez nich, ve výběru prvotřídního gambisty a znalce staré hudby Petra Wagnera znít rozhodně bude. A navíc se budeme pohybovat v poněkud širším prostoru. Petr Wagner má totiž doma nejen noty a gambu, ale také na okně citrusový stromeček a v rohu u zdi objemnou skříňku s cédéčky. A nikoliv pouze vlastními, i když i těch má Petr Wagner požehnaně.
Zajímá ho opera v autentické interpretaci stejně jako symfonická hudba a nástrojové koncerty. Z nahrávek, které vybral pro posluchače stanice Český rozhlas D dur, hraje na jediném CD – a to ještě continuo se svým Ensemble Tourbillon, v italských áriích Jana Dismase Zelenky, které zpívají Hana Blažíková, Markéta Cukrová a Tomáš Šelc.
Petr Wagner studoval původně hru na violoncello, určující pro něho však bylo setkání s nahrávkami Jordi Savalla (pro nás vybral Savallovo CD se svitami z opery Alcione Marina Maraise v podání Le Concert des Nations a Fantasie pro violy Henryho Purcella); ke gambě se dostal poněkud oklikou přes studium na hudební vědě Karlovy univerzity a univerzity v Londýně. Samotnou hru na violu da gamba nakonec studoval u Richarda Boothbyho v Londýně a poté u Jaapa ter Lindena na Akademie für Alte Musik v Drážďanech. Studia završil získáním prestižního diplomu Uitvoerend Musicus pod vedením Wielanda Kuijkena na Královské konzervatoři v Haagu.
K hlavním oblastem interpretačního zájmu Petra Wagnera patří francouzská barokní hudba, ale i hudba středoevropská, protože i zde se tehdejší skladatelé kompozicím pro violu da gamba věnovali. Jako posluchač se s námi podělí ještě o Mozartovy houslové koncerty v podání Isabelle Faust a souboru Il Giardino Armonico s Giovanni Antoninim, o Berliozovu Fantastickou v nahrávce ze starého sálu Pařížské konzervatoře, kde při premiéře dirigoval dílo sám Berlioz – dnes v podání Orchestre Révolutionnaire et Romantique s Johnem Eliotem Gardinerem, zazní výběr z kastrátských árií v podání Cecili Bartoli, a 4.a 5. Beethovenova symfonie, jak je v podstatě na sklonku života natočil Nikolaus Harnoncourt a Concentus musicus Wien.
ČRo D-dur v sobotu 3. března a neděli 8. března 8:00-12:00 s reprízami po půlnoci
