Petra Hůlová: Paměť mojí babičce. Strhující vyprávění žen tří generací o všem, co zažily a protrpěly

V roce 2000 se vydala mladá studentka kulturologie Petra Hůlová do Mongolska. Z jejího ročního pobytu na východě se zrodil román Paměť mojí babičce, který 22letou autorku okamžitě katapultoval mezi nejúspěšnější české spisovatele. V roce 2002 román vydalo nakladatelství Torst. Autorka získala cenu Magnesia litera v kategorii Objev roku a román se stal i Knihou roku v anketě Lidových novin.

Silný strhující příběh, výjimečný vyprávěcí talent autorky a pokora v přístupu k odlišné kultuře – to jsou jen základní charakteristiky vyprávění. Z perspektivy několika dívek a žen získáváme poměrně ucelený pohled na realitu současné mongolské společnosti. Stále zde funguje jako hlavní princip protiklad mezi dobrem a zlem. Mezi tradiční vesnicí, která každého, kdo se v ní narodil, spolehlivě ochrání, a velkým a destruktivním Městem.

Čtěte také

Podzim na Vltavě plný premiér. Vychutnejte si Vonnegutovu Snídani šampiónů nebo koncerty v Sedmém nebi

Mladé naivní dívky opouštějí „rodné jurty“ a končí v nevěstincích, protože tam kyne vidina snadného výdělku. Existují ale věci, které se penězi nahradit nedají. Dívky nenajdou partnery, zatímco jejich nejmladší sestra si postavila se svým mužem jurtu, spokojeně povila tři dítka a nikdy by ji nenapadlo do města odejít.

Místní reálie z oblasti folklóru a mytologie jsou natolik autentické, že to skoro vypadá, jako by se autorka v oblasti, kde „příbuzenský vztahy zrajou jako kumys“, narodila. Kniha vzdává úctu tradici a zvýrazňuje paradoxy moderní doby.