Podívejte se příští dny na trávy
Nač byste se mohli teď na začátku června podívat? Alergici mě nebudou mít rádi, ale já vám jedno doporučení dám: podívejte se - ale pořádně! - na trávy. Právě teď kvetou, až do první senoseče! To je architektura, za niž by se nemusel stydět ani Corbusier, Niemayer nebo Hubáček!
Třeba takové hřebínky poháňky hřebenité, válcovité klasy bojínků a psárek, srdíčka třeslice prostřední, jemňounké laty metlice - to je ta jemňoučká tráva, na jejíž stébla jsme jako děti navlékali zralé borůvky, ale do těch je ještě daleko. Je úžasné, jak byla příroda vynalézavá ve stavbě květenství trav. Taková nevýrazná, nebarevná věc - ale kolik tvarů. Od baroka andělíčkovsky načechraného květenství srhy až po strohou modernu pětiramenného troskutu.
Kytice z kvetoucích trav vám hned tak nezvadne a třeba vás upoutá natolik, že si založíte první herbář a propadnete jejich kouzlu. Od toho už bude jen krůček k tomu, abyste si vyzbrojili oko lupou a obdivovali rafinovanou skladbu každého jednotlivého klásku či kvítku, a nakonec skončíte u řezu listem kostřav, který mi připadá jako vitrážové okno. A kdyby ve vás nebylo ani zbla (tj. stébla zblochanu, zase trávy!), tedy kdyby ve vás nebyla ani stopa touhy po vědění, jistě vás uchvátí třeba vítr pročesávající kavylovou step na Rané u Loun nebo jen běžící lánem žita nebo ječmene. Zase trávy.
