Podivné umírání Jásira Arafata
Rozporuplné zprávy provázejí zdravotní stav palestinského předáka Jásira Arafata, který byl před deseti dny náhle převezen z Ramalláhu do nemocnice poblíž Paříže. Dodnes však není známo, jakou chorobou trpí, ani jak na tom doopravdy je.
Ve čtvrtek ráno upadl do kómatu a byl na jednotce intenzivní péče napojen na přístroje, bez nichž se jeho organismus už nedokázal obejít. To je však dodnes jediná zpráva, na které se všechna média shodují. V pátek Arafata prohlásil za mrtvého lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, ale vzápětí zprávu označil za nedorozumění. Francouzští ošetřující lékaři Arafatův stav nazvali mozkovou smrtí, ale Palestinci neprodleně ujistili novináře, že se vůdce ještě může probrat. Někdo dokonce roznesl informaci, že se tak opravdu stalo a Arafat telefonoval s Ramalláhem. Mluvčí nemocnice Christian Estripeau nakonec v pátek přišel se zvláštním vyjádřením, že stav pacienta se "nezhoršil", ale dodal, že jde o prohlášení vydané "s ohledem na paní Arafatovou". A právě tady bude zřejmě podle rčení "cherchez la femme" klíč k celé podivné situaci.
Vysvětlení podávají jen servery, které své informace čerpají ze zpravodajských zdrojů. Ty se s oficiálními sdělovacími prostředky shodují, že Suha Arafatová kontroluje všechny zprávy o zdravotním stavu manžela a jako jediná může rozhodnout, zda jej nechá odpojit od přístrojů. Podle všeho je totiž Arafat od čtvrtka mrtvý, přesněji řečeno, došlo u něj k selhání životně důležitých orgánů a on se nalézá ve stavu klinické smrti.
Podle nezávislého amerického serveru WorldNetDaily je důvodem počínání paní Arafatové pátrání po manželově obrovských úsporách. Arafatův majetek, který vůdce nashromáždil ponejvíce zpronevěrou, tedy odčerpáváním finančních prostředků určených na chod palestinské samosprávy, server odhaduje na dvě až tři miliardy dolarů, které jsou údajně uloženy ve švýcarských bankách. Arafat manželce a dceři na jejich pobyt v dobrovolném pařížském exilu v hotelu Bristol dosud posílal 100.000 dolarů měsíčně, ale osobní majetek jí zjevně neodkázal. Skutečnost, že Arafat zneužíval rozpočet pro palestinskou samosprávu k jiným, většinou osobním účelům, není žádné tajemství - i Mezinárodní měnový fond koncem minulého roku uvedl, že Arafatův prezidentský úřad spotřebuje celých 8% palestinského rozpočtu, což v praxi představuje 74 miliony dolarů ročně; a nezávislé zdroje odhadují sumy daleko vyšší.
Vraťme se však do pařížské nemocnice. Zajímavé novinky o situaci přináší izraelský server Debkafile, který své většinou spolehlivé informace čerpá ze zpravodajských a vojenských zdrojů. Arafat je ve stadiu klinické smrti, ale Suha ho odmítá prohlásit za mrtvého. I několik oficiálních agentur se zmiňuje o veřejné hádce mezi Suhou a nejbližšími Arafatovými spolupracovníky. Spory vyvrcholily v noci na pondělí otevřeným obviněním Suhy, že palestinští představitelé "chtějí Arafata pohřbít zaživa", které v telefonickém rozhovoru živě odvysílala katarská televize Al-Džazíra. Nato už rozhněvaní Palestinci otevřeně přiznali, že vlastně vůbec netuší, co s Arafatem je, protože Suha k němu už třetí den vůbec nikoho nepouští. Zástupce palestinského kabinetu Abdel Rahím prohlásil, že "Arafat není soukromým majetkem Suhy Arafatové", která navíc manžela přes tři roky neviděla.
Podle Debkafile však trpělivost s palestinskými manévry o víkendu došla především prezidentu Jacquesi Chiracovi, který o deset dní dříve tolik pospíchal s nabídkou bratrské pomoci a velkoryse palestinského předáka přepravil do Paříže vlastním speciálem. Nejvyšší francouzští představitelé rozhodli, že se Francie bude distancovat od tvrzení, že Arafat je naživu, protože by to mohlo poškodit odbornou pověst jejích lékařů, píše Debkafile. A tak nemocnice údajně Palestincům sdělila, ať si Arafata urychleně odvezou. Jak potvrzuje i agentura AP, mluvčí nemocnice Estripeau oznámil, že lékaři už o Arafatově zdravotním stavu nevydají žádnou zprávu.
Jako další překážku oficiálního oznámení Arafatova úmrtí Debkafile uvádí problémy okolo předákova pohřbu. Nejde jen o to, že se Palestinci nedokážou shodnout na místě posledního odpočinku. Přestože většina palestinských představitelů by je ráda viděla na Chrámové hoře v Jeruzalémě, Arafat sám se v tomto smyslu údajně nikdy nevyjádřil. Izraelský premiér Ariel Šaron však prohlásil, že dokud bude předsedou vlády on, Arafat v Jeruzalémě pohřben nebude. Podle ministra spravedlnosti Josefa Lapida se v Jeruzalémě pohřbívají židovští králové, a nikoli arabští teroristé. Izrael však Palestincům nabízí veškerou možnou pomoc při pohřbu v pásmu Gazy.
Podle Debkafile ale volba Arafatova hrobu není jediným problémem. Pohřeb se bude konat v židovském státě a přijet na něj budou muset zapřísáhlí nepřátelé Izraele, kteří s ním ani nemají diplomatické styky. V pásmu Gazy zase budou riskovat život v nějaké bitvě palestinských teroristů. A bezpečnost jim zaručí a zajistí málokdo v současné situaci, kdy se Palestinci ještě neshodli na jednotném vedení a záležitosti jen s křehkou tolerancí většiny dočasně spravují premiér Ahmad Kurája a tajemník Organizace pro osvobození Palestiny Mahmúd Abbás. Arafatův pohřeb se tak jeví jako bezpečnostní noční můra. Údajně se objevily i návrhy na symbolický ceremoniál v Paříži, Egyptě nebo Jordánsku, ale ani jedna z těchto zemí pro ně neprojevila nadšení, píše Debkafile. O tom, že se nejedná o pouhé spekulace, svědčí i oficiální zpráva světových agentur z neděle, podle které palestinští činitelé začali uvažovat o převozu Arafata do Káhiry.
Agentura AP cituje nejmenované palestinské zdroje, podle kterých by Arafatův skon mohl být oznámen v úterý, a Debkafile zase tvrdí, že Francouzi se ho chtějí zbavit do konce týdne. Vývoj další situace bude nesporně zajímavý.
