Podmínka stíhá podmínku

20. červenec 2006

Řadový občan si snad mohl po středečních výrocích předáků parlamentních stran myslet, že se zadrhnutá povolební situace přece jen začne rozmotávat.

Trojkoalice učinila gesto a rozhodla se do třetí volby předsedy sněmovny nepostavit žádného kandidáta, čímž by se otevřely dveře k instalaci sociálního demokrata, stále ještě probíhající ustanovující schůze sněmovny by byla skončena a nastalo by obsazování místopředsednických křesel, rozdělení poslanců do výborů, volba jejich vedení a tak dále. Vláda by mohla podat demisi a trojkoaliční kabinet zkusit získat důvěru dolní komory. Jenže o tu jde v prvé řadě. Pokud by totiž Topolánkova vláda nějakým více méně zázrakem důvěru získala, pak jí už jen sto hlasy disponující levý blok dodatečně nebude mít sílu vyjádřit naopak nikdy nedůvěru. Prosazovat svůj program a zásadní zákony by sice kabinet ODS, lidovců a Zelených mohl jen těžko, ale ve Strakově akademii by teoreticky mohl sedět celé čtyři roky.

Jiří Paroubek, který má nejspíš pocit, že měl ve volbách zvítězit on a ne ODS, hraje o to zůstat ve hře. V nějakém partnerství s Topolánkem to ale nevypadá reálně. Čeká tedy na to, až předseda občanských demokratů neuspěje s žádostí o důvěru a přijde řada na někoho jiného, s kým se bude Paroubek moci lépe domluvit. A pokud to nepůjde, potom na ČSSD a KSČM troskotá rovněž Topolánkův nástupce. A dojde na třetí pověření, které už ale podle Ústavy není věcí prezidenta, nýbrž předsedy sněmovny. V této funkci instalovaný sociální demokrat by tedy mohl oslovit Paroubka.

Což je skrytým obsahem středečního návrhu ČSSD, že pokud bude tento pátek zvolen její kandidát, ten pak v případném třetím kole pověří sestavením vlády jen politika, který bude mít "zaručenou podporu budoucí vlády" a měl by prý předložit písemné potvrzení o podpoře od nejméně 101 poslance. Znamená-li to, že Paroubek ví o někom ze stovky poslanců ODS, KDU-ČSL a Zelených, který by se odhodlal přestoupit do jiného tábora, těžko říci. Jak však víme někdo z Topolánkova bloku při tajné volbě šéfa sněmovny nepodpořil podvakrát Miroslavu Němcovou a jednou alternativního kandidáta Jana Kasala. Možná v řadách trojkoalice tiká časovaná bomba.

Jak známo ČSSD nominovala do páteční volby Lubomíra Zaorálka.a Topolánek řekl, že s návrh sociálních demokratů splňuje požadavek, že není třetí pokus o sestavení vlády automaticky rezervován pro ČSSD, ale začne diskuse o tom, kdo případně disponuje sto a jedním hlasem.

Zatím se ovšem zdá, že Topolánek coby premiér nemůže uspět, neboť ČSSD rovněž už ve středu definitivně zamítla svou eventuální toleranci trojkoaličního projektu. A aby ukázala, že se cítí pevná, položila sociální demokracie další podmínku - totiž aby Zaorálka podpořila i trojkolaice, jinak jej prý do volby nepostaví. Ale druhý blok se nechce dát tak snadno. Zelení řekli, že pro Zaorálka zvednou ruce jen když ČSSD ustoupí a bude ochotna jednat o programu trojkoalice. To potvrdila i ODS, která navíc žádá shodu o rozdělení funkcí místopředsedů sněmovny a vedení sněmovních výborů.

Podmínka tedy stíhá podmínku, což samozřejmě k odblokování mrtvého stavu nepřispívá. A menší strany zřejmě tuší, že Paroubek číhá na příležitost uzavřít s ODS - už bez Topolánka coby vyjednavače - nějakou formu spolupráce, ať obdobu opoziční smlouvy, tedy podporu menšinové vlády ODS výměnou za řadu věcí výhodných pro ČSSD, anebo nakonec přímo velkou koalici. Tedy v obou případech bez účasti lidovců, Zelených a komunistů. Ti posledně jmenovaní jsou přitom zatím po roce 1989 nejblíže šanci přiblížit se k moci, takže dohoda sociálních demokratů s občanskými se jim jistě nezamlouvá. Asi právě proto KSČM hovoří o tom, že Zaorálek doposud nemá její plnou podporu. Zdůvodňuje to sice Zaorálkovými protikomunistickými iniciativami z minulosti, ale spíš to vypadá, že si komunisté chtějí aspoň pojistit křeslo jednoho z místopředsedů dolní komory.

Že si kladou podmínku Zelení, disponující nejmenším počtem poslanců, působí spíš jako principielní postoj strany, která si nechce nechat vnutit cokoliv, neboť konec konců nemá co ztratit a stále si ještě užívá samotný volební úspěch. Zajímavé ovšem je, že takřka mlčí lidovci. Není se co divit. Pokud Topolánkův projekt zmizí v propadlišti dějin a o moc se rozdělí ODS s ČSSD, zůstane KDU-ČSL s podstatně menším klubem poslanců než v minulém období stranou a předseda Kalousek bude nejspíš čelit vnitrostranické kritice za to, že si vloni ČSSD svou protigrossovskou kampaní rozhněval a že příliš sázel na ODS.

V této chvíli ovšem bude podstatné s čím po uzávěrce tohoto pořadu přijde poněkud nevyzpytatelný Jiří Paroubek. Pokud bude trvat na tom, že s trojkoalicí skončil, Zaorálka do volby jednoduše nenasadí a patový stav bude pokračovat. Topolánek ovšem s Paroubkem ve čtvrtek pozdě odpoledne dali najevo, že by se volba předsedy sněmovny mohla konat až za týden, který by byl vyhrazen intenzivním jednáním. V prudkém vedru těchto dní by se to jevilo jako relativně rozumný krok. Byť také nemusí vést k ničemu zásadnímu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání

Spustit audio