Polovina pachatelů znásilnění odchází s podmínkou, je to systémový problém, upozorňuje publicistka Nejedlová
Případ, ve kterém od soudu odešel s pouhou podmínkou muž, který přes dva roky znásilňoval nevlastní dceru, šokoval veřejnost, ale odborníky příliš nepřekvapil. „Nadzvedlo mě to ze židle, ale že by mě to překvapilo, to se říct nedá,“ říká publicistka Johanna Nejedlová, zakladatelka spolu Konsent, který se věnuje prevenci sexuálního násilí, a kandidátka Strany zelených pro volby do Evropského parlamentu.
Poukazuje přitom na analýzu organizace proFem, podle které každý druhý pachatel znásilnění vyvázne s podmíněným trestem.
„Vzpomínám si na případ dědečka, který zneužíval svého asi šestiletého vnuka, a taky dostal podmínku. Vysvětlení bylo, že chlapec si to nebude pamatovat,“ popisuje.
Čtěte také
Podle studie právního teoretika Jakuba Drápala je v Česku znásilnění trestáno nejpřísněji hned po vraždě, Nejedlová ale upozorňuje, že to není v rozporu s výše uvedenou statistikou.
„To, že polovina pachatelů odchází s podmínkou, prostě dobře není. Odrazuje to oběti od toho, aby znásilnění hlásily, protože se s pachatelem budou dál potkávat. Kdo by asi chtěl mít v rodině odsouzeného otčíma, který nešel do vězení. A zároveň to dostatečně neodstrašuje případné pachatele,“ shrnuje své výhrady.
Systémový problém
Nejedlová zdůrazňuje, že je třeba nezaměřovat se na konkrétní příklady, ale na data, ze kterých jasně vyplývá, že nejde o individuální pochybení, ale o špatné nastavení systému.
Soudci prý často udělují podmíněný trest v případech, kdy předpokládají, že se pachatel může napravit i bez toho, aby šel do vězení. Mělo by ale jít spíš o výjimky než o pravidlo.
Čtěte také
„Pachatelé a pak i soudci často argumentují tím, že by jim rozbilo rodinu, kdyby šli do vězení. Ale to vůbec není důvod, proč by ten člověk neměl být potrestán. On tu rodinu sám rozbil tím, čeho se dopouštěl,“ upozorňuje.
Část soudců prý má tendenci znásilnění a jiné sexuální trestné činy bagatelizovat a pachatele omlouvat. Řešením by podle ní mohlo být povinné vzdělávání soudců.
„Velmi inspirativní je příklad Velké Británie, kde si soudci po několika podobných medializovaných excesech sami nařídili, že musí projít školením, aby problematice porozuměli. Argumentem bylo, že si nemůžou dovolit podkopávat důvěru veřejnosti v to, jakým způsobem rozhodují. To mi přijde jako krok správným směrem,“ uvádí.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, ptá se Jan Bumba.
Související
-
Tři roky za znásilnění. Co se dělo u soudu, který poslal Dominika Feriho do vězení
Vinen. Slyšel Dominik Feri u soudu. Exposlanec TOP 09 byl zatím nepravomocně potrestán za dvě znásilnění a jeden pokus o znásilnění.
-
Ne znamená ne. Česká vláda schválila novou definici znásilnění
Nově scvhálená definice znásilnění zahrnuje nekonsenzuální pohlavní styk a je založená na zásadě, že „ne znamená ne.“ Neplatí už, že se jedná pouze o násilný pohlavní styk.
-
Iva Špačková: Trest za znásilnění je úlevný pro všechny oběti sexuálního napadení
Soud před pár dny poslal bývalého poslance a hvězdu TOP 09 Dominika Feriho na tři roky do vězení za dvě znásilnění a pokus o jedno další. Byť je tento trest směšný...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
