Polská Pajda se z venkova dostala až na stánky adventních trhů. K trdelníku má ale daleko
Pokud v Polsku na vánočních trzích budete hledat něco rychlého, ale vydatného k zakousnutí, pak své kroky směřujte ke stánkům s nápisem „pajda“. Taková pajda by se dala klidně označit za streetfoot – je rychle připravená, poměrně levná a na snězení potřebujete jen ruce a hodně ubrousků. Původně ovšem pochází z venkova.
„Cibulka, grilované žampiony, klobáska, bůček, okurky…“ vyjmenovává kuchařka Agnieszka, co všechno se dá na pajdu naložit, zatímco obsluhuje hosty.
Slovo pajda pochází ze starého nářečí a označuje velký krajíc. Takový, který má na délku až třicet centimetrů. Agnieszka je má vyskládané do dvou komínků na kraji grilu. Zbytek pultu je obložený litinovými pekáčky plnými různých dodatků, aby měla rychle všechno po ruce.
Čtěte také
Opéct, namazat a obložit
„Jak si někdo objedná, vezmu krajíc a dám ho na gril. Pajda musí být připravovaná nad ohněm,“ zdůrazňuje. „A jak se trochu opeče, aby povrch křupal, dodávám přísady. Někdo si pajdu objedná se sádlem, někdo s máslem. A na vrch dávám další ingredience.“ Třeba kvašené okurky, pečenou cibuli, maso, nebo i pažitku, čerstvou zeleninu.
„Naše tradiční kombinace – a podle mě chuťově nejlepší –, to je sádlo. Máme opravdu výživný ‚smalczyk‘, protože do něj přidáváme hodně škvarků. A na to pak dáváme plátky kvašené okurky. Ty tu teď nemám, protože nám došly, tak kolegyně přidělává další,“ popisuje Agnieszka.
„Ale každý má jiné chutě. Třeba Angličani nemají sádlo rádi. Dávají přednost česnekovému máslu a navrch chtějí cibulku, klobásku anebo slaninu,“ dodává.
Na porci záleží
Že je o pajdu zájem doslova mezinárodní, potvrzuje i fronta, která se prodlužuje. Je z ní slyšet hned několik jazyků. A když najednou zaslechnu češtinu, pro jistotu se ptám, jestli je pán z Čech.
„Z Moravy,“ odpovídá a směje se Karel, který dorazil na krakovské trhy s kolegy. Objednává si pajdu se slaninou, ale paní mu doporučuje, aby si krajíc dal se sádlem a okurkou. Objednávku si pak nechává nakrájet, aby každý z kolegů mohl ochutnat.
Čtěte také
„Jestli někdo chce potom jít třeba na svařák, tak to je pajda ideální základ. Je hodně tučná, takže potom horké víno tolik neopíjí,“ pokračuje Agnieszka ve vychvalování, proč je pajda třeba zrovna na trzích dobrou volbou.
Své dělá podle ní ale i porce. „Když sníte celý krajíc, už se toho do vás moc nevejde,“ směje se. „Víte, pajda přišla z hor a horalé mají hodně tučnou kuchyni. Víc je zahřeje. A taky se pak tolik neopijí,“ dodává ještě.
Víc zahřát zjevně potřebují i návštěvníci trhů v Krakově. Komín krajíců chleba se totiž rychle snižuje.
Související
-
V Kodani se pokoušejí rehabilitovat ovesnou kaši. Jak chutná klasika ve stylu 21. století?
V dánské metropoli Kodani se mezi módní občerstvení dostalo jídlo, kterému se v dánštině říká Grød, tedy „kaše“. Do stejnojmenného podniku se vydal redaktor Jakub Lucký.
-
Na polské štědrovečerní talíře se pomalu vrací zapomenutý...
Správná štědrovečerní večeře v Polsku má mít 12 chodů, stejně jako bylo apoštolů. Na svátečním stole v Polsku obvykle nesmí chybět třeba řepová polévka barszcz, pir...
