Polské hospodářství se s volbami nezmění. Otevřou se mu ale unijní fondy, pokud bude proevropské, odhaduje ekonom

19. říjen 2023

Polsko míří ke změně vlády. Přestože vyhrála vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost, tak koalici pravděpodobně sestaví ve volbách druhá proevropská Občanská koalice. Co bude výměna politické garnitury znamenat pro místní hospodářství? „Nová koalice bude pokračovat v nastavení, které ekonomicky směřuje na národní úroveň,“ soudí ekonom Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Polské ekonomice se v posledních letech třeba ve srovnání s Českem nedařilo vůbec špatně. Například v oblasti budování dopravní infrastruktury, kde je pro hospodářství zásadní výstavba dálnic velice rychlá.

„Polsko je jednou z největších evropských ekonomik a toho politici využívají,“ míní Lacina. „Nová koalice bude pokračovat v nastavení, které ekonomicky směřuje na národní úroveň.“

Čtěte také

Nová vláda bude sice přebírat zemi s jednou z nejvyšších inflací v Evropě, ta se ale nyní snížila pod deset procent.

Nepominutelné je také velké státní zadlužení – celkový dluh k HDP se neustále pohybuje kolem 50 procent. I ten ale podle podle ekonoma nemusí být stopkou pro větší infrastrukturní investice. „Je pořád pod hranicí 60 procent, která se doporučuje, aby nebyl dluh rizikový,“ vysvětluje expert.

Stejně tak si nemyslí, že by nová vláda začala do hospodářství nějak zásadně zasahovat. „Infrastrukturní projekty nejdou úplně zastavit, protože jsou naplánovány a schváleny na několik let dopředu. Myslím si proto, že doprava bude jednou z priorit i nové vlády,“ dodává.

Otevření fondů

Zásadnější proměna ale může přijít ze strany Evropské unie.

„Unie uplatňuje podmíněnost čerpání prostředků z rozpočtu. V případě Polska jsou to do roku 2027 dva významné zdroje. První je fond obnovy, kde by Polsko, pokud změní svůj postoj, mohlo získat až 36 miliard eur,“ vyčísluje Lacina možné důsledky proevropského směřování vlády.

Čtěte také

„Druhý balík peněz, který má Polsko přislíbeno, je 70 miliard eur na strukturální a regionální politiku. Jedná se tudíž o poměrně významný objem peněz, který by při změně politiky mohlo Polsko do roku 2027 na svůj rozvoj použít,“ upřesňuje.

Očekávání, že by volební výsledky mohly mít zásadní vliv na celkovou evropskou ekonomiku anebo třeba na hospodářství Česka, ale považuje za přehnané.

„Bude spíš zajímavé pozorovat polskou ekonomiku z pohledu, že Česko a Maďarsko jsou technicky v recesi a německá ekonomika dlouhodobě stagnuje. Polské ekonomice se ale překvapivě daří. Pro letošek se třeba očekává růst kolem čtyř procent,“ uzavírá Lacina z Mendelovy univerzity.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.

autoři: Naďa Bělovská , fos
Spustit audio

Související