Pouť do Mekky
Na samotném konci listopadu se až tři miliony lidí vydaly směrem do Saúdské Arábie. Právě na 25. až 29. listopadu připadá letos období, kdy muslimové vyrážejí na pouť do Mekky. O pozadí tohoto rituálu a letošních oslavách islámských svátků referuje Jan Fingerland.
Muslimská víra se tradičně opírá o pět sloupů, tedy pět druhů povinností, které každý věřící má, jako je pravidelná modlitba nebo dávání almužen. Pátým sloupem je pouť do Mekky, kterou by měl vykonat každý muslim alespoň jednou v životě. Týká se to samozřejmě těch, kteří jsou schopni něčeho takového fyzicky, a kteří na to také mají prostředky. Vzhledem k tomu, že stamiliony muslimů žijí v Africe nebo jihovýchodní Asii, které jsou od Arabského poloostrova vzdálené tisíce kilometrů, je pro mnoho lidí taková pouť naprostým luxusem. I tak se však během svátků každoročně vydají do Mekky asi tři miliony lidí, přičemž více než polovinu z nich tvoří cizinci.
Letos se čekalo poutníků o něco méně, protože mnozí lidé se obávají prasečí chřipky. Pro šíření chorob tohoto druhu je značné nahuštění lidí na malé ploše ideálním prostředím, a tak úřady například vyzývají věřící, aby upustili od líbání černého kamene v Mekce, a spokojili se se symbolickým vzdáním úcty tomuto místu. Příchozí z některých rizikových zemí, například Velké Británie, se na hranicích museli prokázat potvrzením o očkování proti této chorobě. Organizátory také nepříjemně zaskočily deště, které na začátku situaci trochu zkomplikovaly.
Pouť do Mekky lze samozřejmě vykonat i v jiných obdobích, ale skutečný Hadž, jak se tato náboženská povinnost nazývá, by měl být vykonán během sedmého až třináctého dne islámského měsíce Dhu al Hidža - a to je právě nyní.
Samotný hadž spočívá nejen v samotném příchodu do Mekky, tedy místa spojeného s životem proroka Mohameda, ale také ve vykonání několika tradičních obřadů, jako je symbolické kamenování satana, nebo sedminásobné obejití černé skály. Některé rituály připomínají události, které jsou známy nejen z Koránu, ale i z Bible. Věřící například mají sedmkrát běžet mezi vršky Safa a Marwa, což je připomínka okamžiku, kdy zoufalá Hagar, manželka Abrahámova, hledala v poušti vodu pro svého syna. Pití z místního pramene Zamzam, který jí pak ukázal anděl, je tedy také tradiční součástí Hadže. Oslavy vyvrcholily v pátek "svátkem obětování" - tedy zabitím berana, jehož Abrahám obětoval místo svého syna. Dříve věřící měli zvíře v Mekce podříznout sami, nyní si mohou předem zakoupit zvláštní kupón, který jim zaručí, že ve správnou chvíli pro ně bude beránek zabit, aniž by u toho museli být.
