PRALIT aneb Městská knihovna digitalizuje literární i hudební díla pražských židovských autorů
Jen málokteré město se může chlubit tak plodným prolnutím kultury židovské s českou a německou jako Praha. Víme ale o všech literárních a hudebních klenotech? A můžeme se k nim dostat? To teď bude mnohem jednodušší díky projektu s pozoruhodným názvem PRALIT.
Stali jsme se součástí druhé Gutenbergovy revoluce. Těmito slovy zahájil 2. března slavnostní večer projektu PRALIT ředitel Městské knihovny Tomáš Řehák. Zároveň tak uvedl scénické pásmo plné ukázek z pražské židovské literatury i z notových záznamů digitalizovaných v rámci tohoto projektu.
Jeho záměry, cíle i úspěchy představila manažerka projektu Marta Jílková.
„Projekt jsme získali v roce 2015, a je financován z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů. Tímto projektem navazujeme na předchozí projekt HISPRA, kterým jsme založili oddělení digitalizace. V rámci projektu jsme se zavázali digitalizovat 230 tisíc stran, z nichž 165 tisíc zpřístupníme v rámci naší digitální knihovny Kramerius.“
Jedná se o širší okruh děl s řadou unikátních dokumentů ze specializovaných oddělení – z oddělení Vzácných tisků a z Hudebního oddělení, které je považováno za nejstarší a největší veřejnou hudební knihovnu v České republice.
„V rámci projektu PRALIT jsme se zaměřili na digitalizaci židovských autorů a skladatelů, kteří jsou spjati s Prahou.“
Digitalizovány tak byly třeba spisy Franze Kafky, Franze Werfela, Karla Poláčka, Hugo Saluse, Jiřího Langera a dalších. Digitální podobu přijaly také notové materiály. Z mnoha můžeme zmínit skladby Davida Poppera, Ernsta Blocha nebo Alexandera Zemlinskyho.
Scénické pásmo, v němž účinkovali herci Táňa Fischerová, Táťjána Medvecká a Lukáš Hlavica připomnělo divákům cenné kulturní dědictví jedinečného prolínání české, německé a židovské kultury Prahy posledních dvou staletí.
Jiří Langer ve své jedinečné zprávě ze světa chasidů popisuje úctu ke knize, úctu k psanému i tištěnému slovu. Tento sentiment můžeme bez otálení přirovnat k úsilí, které prokazuje Městská knihovna v rámci projektu PRALIT, jak potvrdil i její ředitel Tomáš Řehák.
„Masivní digitalizace papírových dokumentů není jen pokusem o jejich zachování pro příští generace, ale je pokračováním Gutenbergova snu dostat kulturu ke každému.“
