Prasečí chřipka a politika
V Hollywoodu vzniká takový film nejméně tři ročně: Lidstvo je podle scénáristy ohroženo novou smrtící chorobou, ať už vesmírného původu, a nebo přicházející z nepřístupných pralesů. Naštěstí se najdou dva až tři pohlední hrdinové mladistého vzezření, kteří pomocí létání ve vrtulníku a občasné střelby problém vyřeší. Je jasné, že tyto filmy jsou odrazem skutečnosti, že v pandemie nevěříme - a proto se jimi můžeme bavit v kině a před televizní obrazovkou. Svět je čím dál bezpečnější, a naše ustrojení přitom potřebuje pravidelnou dávku strachu.
Je možné, že teď se pandemie opravdu dočkáme. Prasečí chřipka je prý největším nebezpečím tohoto druhu od roku 1968, kdy jiný chřipkový kmen zabil až milion lidí. Virový kmen H1N1, který nyní ničí životy v Mexiku, je stejný, jaký po první světové válce zabil desítky milionů lidé. Zdá se tedy, že svět už nebude tak pohodlný, jak jsme dosud věřili - tato generace bude možná generací ztráty iluzí - ta o sterilním světě je už třetí ztracenou iluzí v řadě.
Konec studené války měl zahájit období bez velkých válek a ideologických konfliktů, jinými slovy. Konec této víry se odehrál nejpozději 11. září roku 2001.
90. léta také přinesla víru, že díky novým počítačovým technologiím končí epocha obvyklých ekonomických cyklů a nastává éra trvalé prosperity. Tento názor utrpěl značné šrámy při prasknutí bubliny koncem 90. let, a další těžkou ránu dostává nyní - právě počítače v bankovnictví umožnily rozvoj nepřehledné houštiny finančních derivátů, nad kterými jsme ztratili kontrolu.
Z optimismu po pádu Berlínské zdi zbývala alespoň důvěra v to, že budeme stále zdravější. Léčíme choroby, na které se ještě nedávno umíralo, vymýtili jsme neštovice a malárii, a vynalézáme náhrady sluchu a zraku, které připomínají science-fiction. To všechno zůstává pravdou, ale zároveň se nám začíná bortit půda pod nohama. Antibiotika zabírají v případě bakteriálních infekcí čím dál méně, a příliš opečovaná společnost také působí problémy. Důvěra ve věčné zdraví také dostala trhliny v posledních letech kvůli hrozbám novodobých epidemií, jako je SARS nebo ptačí chřipka.
Tyto choroby však pravděpodobně nebyly zdaleka tak nebezpečné jako prasečí chřipka. Ke špatným zprávám patří, že virus prasečí chřipky se oproti svým předchůdkyním liší jednou podstatnou vlastností, a to schopností velmi rychlé mutace. Tak samotný virus H1N1 i vzniknul. V zásadě je stejný jako běžný chřipkový virus, na rozdíl od ptačí chřipky kmene H5N1. Pravděpodobně se mu podařilo v těle prasečího hostitele přijmout generický materiál jiných mikrobů a začít se šířit dále. Další špatnou zprávou je, že napadá také, a dokonce především zdravé lidi mladšího věku. A do třetice je špatnou zprávou fakt, že dosud neexistuje žádná vakcína, a zatím lze použít jen dosud používaná antivirotika. Ta ovšem nejsou dostupná v chudých zemích.
Předchozí nákazy pocházely z jižní Asie, kde lidé a zvířata žijí společně a dochází k neustálému kontaktu. Šlo také o velmi chudé společnosti, kde je hustota osídlení nepoměrně vyšší než na západě, a přístup k lékařskému ošetření minimální. Tentokrát nákaza vzešla ze střední Ameriky, ale v tomto ohledu není tamní situace o mnoho lepší. Chudí Mexičané žijí stejně bídně jako chudí Asiaté. V tomto ohledu může Mexiko sloužit jako příklad toho, jak by mohl vypadat vývoj dalších zemí.
Ačkoli se Mexiku dostává celkem velkorysé pomoci, včetně přístupu mexického zboží na severoamerický trh, společnosti se nedaří vytrhnout se z bídy. Chudoba má svůj kořen v rozpadu zákonnosti a naopak. Právě v posledních týdnech se znovu začalo mluvit o obrovské zločinnosti a nadvládě drogových mafií, které ovládají velké části Mexika. V těchto oblastech má muž větší šanci, že bude popraven, než že zemře v posteli. A nyní se k chudobě a rozpadu zákonnosti přidává i epidemie. Ta zatím zabila přinejmenším sto lidí, a i kdyby dále nepokračovala, o čemž mnozí pochybují, představuje velkou tragédií.
Hlavně ale dále drtivě dopadne na tamní ekonomiku. Mexiko potřebuje příjmy z turismu, který nyní ustane, a už nyní další země odříkají zakázky mexického vepřového masa, ačkoli to za nákazu v žádném ohledu nemůže, jde totiž o kapénkovou infekci z člověka na člověka. Pro Mexiko budou zrušené obchody bude znamenat další finanční ránu. Značné ztráty při pondělním otevření burz ale zaznamenaly i četné americké firmy, od cestovních a leteckých kanceláří až o podniky prodávající sóju či kukuřici - tedy potenciální žrádlo vepřů. Ukazuje se tedy, že epidemie nemá jen bezprostřední dopad na zdraví nakažených lidí, ale ničí i celá ekonomická odvětví a důvěru lidí.
Zůstává ale i pár dobrých zpráv. Výzkumy se teprve rozbíhají, ale podle některých názorů mohla v případě mexických úmrtí hrát roli souhra dvou virů, z nichž jeden zůstal v Mexiku. To by znamenalo, že virus prasečí chřipky možná sám o sobě tak ničivý není, i kdyby se dále šířil. Nákazy ve světě totiž zatím nebyly smrtelné. Lidé ve světě také asi vyhledávají lékařskou pomoc rychleji než chudí Mexičané, a včas zachycená nákaza se zvládá lépe.
Dobrou zprávou je i rychlá reakce mnoha vlád a mezinárodních institucí, od Světové zdravotnické organizace, až po Mezinárodní měnový fond, který přispěchal s finanční pomocí Mexiku. To platí i pro četné letištní kontroly, které jsou od dob epidemie SARS vybaveny snímači tělesné teploty a udržují znalost efektivního postupu v případě hrozby. O tom, zda se z prasečí chřipky stane nebezpečná pandemie můžeme zatím jen spekulovat. Ale ne dlouho, pravdu budeme znát už za pár desítek hodin.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
