Pravicový extrémismus

K pravicové rétorice, muzice i oblečení, podle časopisu Der Spiegel, se mladí lidé hlásí hlavně ze strachu, neboť jejich městečka a města začínají ovládat cizí gangy: Albánci obchodují s drogama a Rusové, kteří hodně pijí alkohol, vyhledávají zbytečné konflikty, aby se mohli prát. A protože se toto vše děje v době, kdy je v Německu více než pět milionu nezaměstnaných, myslí si mladí lidé, že celou situaci by vyřešilo to, kdyby všichni Turci, Albánci a Rusové museli zemi opustit. Tiše ale vehementně se v Německu ve starých i nových zemích rozšířila mezi mladými lidmi nová kultura, jejíž znaky bazírují na všem germánském a jejíž představitelé jsou výrazně naladěni proti cizincům. Podle odborníků jsou však kořeny této nové kultury na Západě a na Východě rozdílné: V nových zemích žádní cizinci prakticky nežijí, a proto se lze domnívat, že pravicová kultura mezi mládeží je spíše protestem proti občanské či měšťanské společnosti jako takové, zatímco ve starých zemích je protestem proti ztrátě privilegovaného postavení, v kterém tato společnost skoro padesát let žila.

Obyčejná mládež, která sice poslouchá pravicovou muziku a nosí jejich oblečení podle průzkumů není nijak nebezpečná a nevyvolává konflikty, ale svým chováním připravuje půdu pro skutečné extrémisty a skiny, kteří útočí. Podle poslední policejní zprávy, která je stará jen několik týdnů, za poslední rok vzrostl počet pravicových extrémistů o pětadvacet procent. Podobně narostla i jejich kriminální činnost a počet skinhedy pořádaných koncertů.

Pravicoví extrémisté hledají své novice v poslední době nejčastěji na vesnicích, a proto se mezi odborníky začíná hovořit o vesnickém fašismu. Důvod tohoto dalšího fenomenu dle psychologů je v tom, že na vesnicích existuje malá nabídka zábavy pro volný čas a kdo nedělá nějaký sport, stává se lehkou obětí pravicových part. A pravicové politické strany toho využívají: nabízejí zadarmo cesty autobusem třeba na demonstrace do Drážďan. Pivo a jídlo je samozřejmě zdarma. Fatální ohrožení vidí psychologové hlavně v tom, že generace rodičů k tomuto vývoji mlčí a spíš se snaží dělat, že tyto postoje nevidí nebo je stále jen bagatelizuje. Podobně se prý chová i policie. Nejvíc těchto extrémistů se ale rekrutuje z emigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Jen v posledních deseti letech jich do Německa přišlo 1,6 milionu. Státní programy pro učení němčiny či přeškolení sice fungují, ale nikdo nepočítal s tím, že se emigrantské děti budou bouřit proti společnským zvyklostem.

"Co dříve znamenaly pro mladé lidi drogy, to dnes představuje pravicový extrémismus," říká Torste Lemmer z Düsseldorfu. "Obojí zavání ilegalitou a to mladé lidi přitahuje." Psycholog Wolfgang Bergmann, se proto domnívá, že tyto sklony mají spíš něco společného s pubertou, než s ideologickým přesvědčením a věří, že s věkem mladé lidi přejdou.

Kancléř Schröder je však těmito pohyby ve společnosti znepokojen a vyzývá k Povstání slušných. Na boj proti pravicovému extrémismu a na progrmy do škol chce uvolnit do roku 2006 180 milionů eur.