Před deseti lety zemřel Opat chuligán
24. srpna uplyne 10 let od úmrtí Opata chuligána. Tak se říkalo Anastázu Opaskovi, břevnovskému opatu benediktinů. Tento řeholník, kněz, básník a teolog byl bezesporu jednou z největších osobností českého katolicismu 20. století.
Jan Opasek se narodil v roce 1913 ve Vídni. O šest let později se rodina přestěhovala do Kolína, kde v roce 1932 maturoval na reálném gymnáziu. Ve stejném roce vstoupil k břevnovským benediktinům a přijal řeholní jméno Anastáz. Pokračuje profesor Jan Sokol:
Jan Sokol: "Já jsem opata Anastázie poznal v útlém dětství, poněvadž byl blízký přítel mých rodičů. On byl velice nadaný člověk, kterého v dětství získal otec Metod Klement pro řádový život. Vstoupil do řádu a hned brzo ještě před válkou se přičinil o nové obsazení břevnovského kláštera, jakousi reformu, která byla vedena z belgického Chevetogne. Po první světové válce z Břevnova hodně mnichů odešlo a klášter byl jako by opuštěný. Takže on ho vlastně znova vzkřísil."
Klášter se stal duchovním a kulturním centrem. Chodilo tam mnoho mladých lidí, umělců, intelektuálů.
Jan Sokol: "Anastáz měl řadu zajímavých aktivit - vydával časopisy, knížky, reprodukce starých rytin a vůbec se snažil, aby klášter se stal živým intelektuálním střediskem. Pěstoval velmi dobrou hudbu, byl tam vynikající varhaník Josef Florian a Opasek byl také v těsných stycích s okruhem kolem Staré Říše."
Během 2. světové války pomáhala komunita pronásledovaným a jejich rodinám. Po válce se zdálo, že se klášter bude slibně rozvíjet. Opasek se jako velmi mladý stal opatem. A to bylo pro nastupující komunisty příliš. V roce 1949 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen.
Jan Sokol: "V procesu měl navržen trest smrti, byl odsouzen na velmi mnoho let a dlouhá léta si odseděl. Když se někdy začátkem 60. let vrátil, pracoval na stavbě a po roce 1968 emigroval a žil v bavorském Rohru."
Pravidelně se stýkal s českými exulanty, organizoval setkání mládeže a podílel se na založení Opus Bonum - organizace, která chtěla přispět ke smíření mezi Čechy a Němci a vyjadřovala se k situaci v Československu. Jan Sokol: "Po roce 1989 se ihned vrátil a pustil se do velké stavební obnovy Břevnova. Budovy byly dost zpustlé a on se energicky pustil do obnovy. Získal několik mladých lidí a Břevnov opět postavil na nohy."
24. 8. 1999 zemřel náhle při návštěvě kláštera v Rohru. Pohřben je na břevnovském hřbitově u Svaté Markéty.
Jan Sokol: "Ale ještě důležitější je jeho osoba. Opasek byl člověk neobyčejně živý, veselý, byl velice chápavý k lidem, mnozí k němu rádi chodili ke zpovědi, například moje žena. A vůbec kolem sebe šířil takovou dobrou náladu a byl to takový radostný křesťan a to i ve velmi pozdním věku, takže na něj všichni vzpomínáme vlastně v nejlepším. Byl to skvělý člověk a jsme za něj vděčni."
