Před sto lety se narodil významný hudební teoretik, muzikant a organizátor Alois Složil. Působil jako ředitel jesenické školy umění

1. únor 2024

Nesmazatelnou stopu v oblasti hudebního vzdělávání i v celém hudebním životě regionu zanechal na Jesenicku Alois Složil. Od narození významného hudebního pedagoga, muzikologa, multiinstrumentalisty, organizátora a dlouholetého ředitele jesenické umělecké školy uplynulo na začátku února 100 let.

Alois Složil přišel na svět 1. února 1924 v Ivanovicích na Hané a hudba jej provázela už od narození. Jeho otec byl žákem Leoše Janáčka a vedl ivanovickou hudební školu i tamní chrámový kůr. Prvorozený syn se tedy od útlého věku učil na klavír i na varhany, později také na flétnu, klarinet, fagot, pozoun či violu. Další nástroje přidával během celého života.

V roce 1944 absolvoval přerovskou obchodní akademii, krátce poté byl totálně nasazen v Blansku. Po válce nastoupil na ředitelství pošt v Brně. Během základní vojenské služby se v roce 1947 se zapojil do bojůvek s Ukrajinskou povstaleckou armádou na východním Slovensku, za zásluhy v boji byl následně i vyznamenán. Po návratu z vojny přijal místo úředníka na ministerstvu zahraničního obchodu. Po otcově smrti v roce 1951 se Alois Složil vrátil do rodných Ivanovic, kde začal působit jako varhaník a správce pobočky vyškovské hudební školy. V roce 1955 pak nastoupil jako ředitel hudební školy v Kojetíně.

Složilovo jesenické působení se začalo psát v roce 1962, kdy nastoupil jako ředitel tehdy čerstvě přejmenované Lidové školy umění. Školu brzy rozšířil na čtyřoborovou a významně navýšil počet žáků. Podruhé se oženil, založil rodinu a v Jeseníku se natrvalo usadil. V šedesátých letech také začal studovat výukovou metodu maďarského skladatele a pedagoga Zoltána Kodályho.

Zaujala jej natolik, že ji přizpůsobil pro aplikaci v jesenickém prostředí, vytvořil vlastní učební osnovy i výukové materiály a v letech 1969-1975 pod záštitou Pedagogické fakulty Ostravské univerzity provedl tzv. jesenický experiment.

Výzkum spočívající v rozšířené hudební výchově s Kodályho metodou realizoval ve vybraných třídách na jesenické základní devítileté škole, lidové škole umění a mateřské škole. Po dobu výzkumu byly výsledky výuky pravidelně porovnávány se třídami, které se učily podle běžných učebních osnov. I přes prokazatelné výsledky v hudebním vzdělávání, ale i v oblasti rozvoje inteligence, duševních a manuálních schopností žáků, se výzkum aplikování na dalších školách v Československu nedočkal.

Alois Složil uvádí předávání cen na Interpretační soutěži pro klavírní dua v Jeseníku v roce 1980

Organizační talent Aloise Složila se ale projevoval i v dalších oblastech. S Vladimírem Vraňovským stál v roce 1971 u zrodu Dechového orchestru mladých. V roce 1978 pak společně s manželi Lejskovými založil úspěšnou mezinárodní soutěž pro klavírní dua, která odkazovala na Franze Schuberta, slavného vídeňského skladatele s kořeny na Jesenicku a propagátora čtyřruční hry. Do prostředí jesenických lázní díky ní dorazila více než tisícovka mladých klavíristů z celého světa a získala si vysoké mezinárodní renomé.

Věra Lejsková s bustou svého manžela Vlastimila

Jako ředitel jesenické základní umělecké školy působil do roku 1985, poté ještě šest let jako učitel. Alois Složil uměl několik světových jazyků, což uplatňoval také při své vědecké činnosti. Publikoval řadu článků a několik desítek let pracoval na svém životním vědeckém a ve světovém měřítku ojedinělém díle Dějiny intonace a solmizace. Několikasvazková publikace o zamýšleném rozsahu až 3000 stran však zůstala nedokončena.

Alois Složil zemřel v Jeseníku náhle 13. července 1994 ve věku 70 let.

Autor textu Martin Dostál je vnukem Aloise Složila, působí jako editor Českého rozhlasu Olomouc. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.