Předčasné volby politikové dnes moc nechtějí

Parlamentem tehdy přijatý záměr v zásadě odmítl Ústavní soud po podání prezidenta Havla. Velké strany se musely spokojit aspoň s dílčí změnou v přepočtech na mandáty podle D´Hodtova systému. Ten kupodivu znamená, že některá strana může získat méně mandátů než ta, která dostala méně volebních hlasů. Paradox se projevil v letošních volbách, kdy rozdíl v získaných hlasech mezi lidovci a zelenými byl jen minimální, ale křesel získala Bursíkova strana prakticky o polovinu méně než KDU-ČSL. To působilo rozhodně nespravedlivě. Nedlouho po patově rozdaných mandátech přišla v létě horní komora parlamentu s návrhem jak dojít rychleji k předčasným volbám - prezident by mohl sněmovnu rozpustit i poté, co vláda podá demisi a s návrhem na rozpuštění souhlasí nadpoloviční většina dvousetčlenné dolní komory. Většina stran nyní říká, že k rozpuštění sněmovny by měla být nutná třípětinová, tedy ústavní většina zákonodárců. A navíc, aby nemohlo dojít k opakované rovnosti dvou bloků, měla by mít sněmovna lichý počet křesel - místo dvou set sto devadesát devět.

Vedle ODS, zelených a jakž takž snad i lidovců se k novele stavěli k záměru kladně i komunisté, ale nakonec mírně ucouvli a uvidíme, jak se zachovají tento týden, kdy bude sněmovna podle všeho nad senátním návrhem znovu diskutovat. Připomínám, že rokování bylo počátkem minulého měsíce přerušeno do doby, než bude ustavena komise pro ústavní otázky. Nyní je tento orgán čerstvě zřízen a personálně obsazen a novela je zařazena na pořad pátečního plenárního jednání. Pokud by novela prošla takzvaným prvním čtením, čekaly by ji ovšem ještě měsíce v příslušných výborech.

Otevřeně nesouhlasí sociální demokraté, protože jejich volební preference stále ještě klesají. Také strana lidová se do nových voleb nijak nehrne, na jaře uspěla méně, než čekala a navíc se záhy na to ocitla takřka v rozvratu. Dnes upíná naděje ke známému vsetínskému senátorovi Čunkovi, který se v sobotu podle všeho stane lídrem KDU-ČSL a mohl by straně získat větší respekt. Ale i on, tak jako Paroubek bude potřebovat více času na konsolidaci, než například jen do příštího roku.

Vyjma Zelených, kterým se leccos na české politické praxi nelíbí, hovoří o předčasných volbách nejčastěji občanští demokraté. Nyní jsou také na koni, poslední preferenční výzkumy z nich dělají jednoznačné vítěze. Ale chce se opravdu všem poslancům ODS riskovat znovu klání na místních úrovních o volitelná místa na kandidátkách? Sotva se například ti poprvé zvolení ve sněmovně rozkoukali a už by se měli vzdávat mandátu? A pod tlakem neústupnosti ČSSD couvá z brzkých předčasných voleb i předseda ODS Topolánek. Ačkoliv by tak činit podle mnohých neměl.

Jinými slovy - do nových voleb se v dané chvíli vlastně nechce takřka nikomu. Sněmovna, aby se neřeklo, možná pustí v pátek či o pár dní později novelu do druhého čtení. To ale vůbec nic nemusí znamenat a způsobů, jak ji později smést takřka kdykoli ze stolu, ovládají poslanci řadu.

Z čehož ovšem plyne, že k nějakému vládnímu řešení budou muset především obě hlavní strany přece jen dojít. Bude to podle všeho řešení provizorní, více méně bezzubé, aspoň pokud jde o reformy veřejných financí a tak dále. Ale mnohým zákonodárcům určitě daleko milejší než se plácat na dně v příslovečného "vypuštěného rybníka", jehož stavidla nadto sami zdvihli. A tak se dost možná ozvou silné hlasy, že je nutné novelu řádně promyslet a hlavně rozhodnout o funkční změně volebního systému. Že ubrání jednoho křesla ze sněmovny, aby se nemohla absolutní rovnost dvou bloků opakovat, je jen úpravou kosmetickou. Což je sice pravda, ale kdybychom v červnu volili jen sto devadesát devět poslanců, byla by tu už dávno vláda. Patrně sice jen s křehkou převahou, ale aspoň něco. A byly by k dispozici celé čtyři roky na rokování o změně volebního systému.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .