Přednáška Křesťanské sociální myšlení v dnešní Evropě
Naléhavost křesťanského sociálního myšlení v dnešní Evropě - to bylo téma přednášky Jérôma Vignona, prezidenta francouzských sociálních dnů, který do Prahy přijel na pozvání kardinála Miloslava Vlka. Sál kardinála Berana naplnila více než stovka posluchačů. Byli mezi nimi poslanci českého i evropského parlamentu, představitelé akademické obce i někteří čeští biskupové. Jérôme Vignon posluchače zaujal především svým realistickým postojem, vycházejícím z dlouhé zkušenosti práce v evropských strukturách. V současné době působí v týmu českého eurokomisaře Vladimíra Špidly.
Jérôme Vignon se pohybuje ve strukturách Evropské unie už 23 let a říká, že tento "evropský podnik" nelze ani nekriticky akceptovat, ani nekompromisně odmítat. Ve své přednášce a následné diskusi se pokusil ukázat, že právě katolická sociální nauka působí jako inspirace a výzva pro ty, kdo stojí před reálnými problémy a jejich řešením. Co by měli tedy křesťané přinášet do dnešní společnosti?
Jérôme Vignon: Naději, víru v to, že je možné najít řešení současných palčivých problémů jako demografie, svoboda podnikání, důstojnost pracujících lidí, nezaměstnanost - to jsou problémy, které se dotýkají nás všech. Pak jsou to problémy starých lidí, kteří jsou odkázáni na naši pomoc a kteří jsou čím dál víc osamělí. A křesťané právě do těchto problémů vnášejí něco víc než jen politická řešení.
Mnoho lidí a jsou mezi nimi i křesťané, se domnívá, že křesťanské hodnoty už dnešní společnost nezajímají, co si o tom myslíte?
Jérôme Vignon: Je to spíš náboženství, které si ve společnosti špatně stojí, ale křesťanské hodnoty jsou živé, i když je přebírají jiní, kteří neuznávají, že mají náboženský původ. Například v dnešní době jsme svědky návratu uznání rodiny jako důležité hodnoty. Když se zeptáte Evropanů, na čem jim záleží, rodina stojí na prvním místě. Na druhé místo staví dobrou práci. To, že Evropanům záleží na rodině, se naučili v křesťanské tradici.
Mluvil jste o tom, že evropské instituce zažívají největší krizi od svého vzniku - mají na tom podíl nové členské země se svým nacionalismem a euroskepticismem?
Jérôme Vignon: Řekl bych, že nové členské země jsou velmi podobné těm starším, stejně jako ony žijí v určitém napětí - na jednu stranu se snaží o silnější a aktivnější Evropu, která by je více chránila, na druhé straně nemají kapacitu a schopnost dát této Evropě možnost existovat. Protože stejně jako ve starých zemích jsou i v nových zemí lidé příliš orientovaní na materiální komfort a ne na otevřenou a konstruktivní vizi budoucnosti.
Mohl byste zmínit hlavní momenty krize okolo Evropské ústavy?
Jérôme Vignon: Je to především kulturní krize. U občanů je převažující hodnotou vlastnit, jsou zaměřeni na osobní profit, seberealizaci na úkor takových hodnot, jako je sdílení, solidarita a odpovědnost. Jak k těmto lidem vysvětlovat hodnoty a významu evropských institucí, které se zaměřují na budoucnost, když lidé se zaměřují na momentální osobní profit? Pro mě je krize Evropy především krizí morální a kulturní.
Co může přinést koncept křesťanského sociálního učení do té krize Evropy, o níž jste mluvil?
Jérôme Vignon: Přináší ucelenou vizi, spojitost mezi velkými politickými cíly a záměry, které Evropa má, s etikou. Křesťanská sociální nauka vyzývá občana, aby toho dělal víc, než žádá zákon, aby byl sám člověkem, který pomáhá druhým, je solidární s druhými, aby každý našel ve společnosti své místo.
