Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se setkal s Georgem Bushem
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás ve čtvrtek po mnoha odkladech konečně poprvé v nové funkci navštívil Spojené státy a byl přijat americkým prezidentem Georgem Bushem. Schůzka proběhla podle očekávání v přátelském duchu a oba státníci na společné tiskové konferenci hýřili úsměvy, optimismem a názorovou shodou ohledně budoucnosti Blízkého východu. Zazněly všechny myslitelné fráze, včetně Bushovy gratulace palestinskému lidu k tomu, že se rozhodl odmítnout terorismus a nastoupit cestu míru.
Kdo ale očekával, že Bush bude Abbáse kritizovat za nedostatečnou razanci v boji proti teroristickým organizacím, byl zklamán: odpovědi na přímou otázku, zda je s Abbásovým postupem spokojen, se Bush diplomaticky vyhnul a explicitní požadavek na odzbrojení teroristů nevyřkl. Bush pouze potvrdil, že Spojené státy nadále považují hnutí Hamas za teroristickou organizaci a zadoufal, že Palestinci nebudou teroristy volit a dají přednost Abbásově vládní straně Fatah. Zatím je tomu ale spíš naopak - v nedávném třetím kole komunálních voleb Hamas zvítězil v největších palestinských městech a jeho úspěch vyvolal mezi palestinským vedením takovou paniku, že Abbás údajně zvažuje odklad parlamentních voleb.
Právě návštěva Abbáse ve Washingtonu měla přispět k tomu, aby straně Fatah vrátila ztracené voliče. Abbás doufal, že se dočká příslibu americké finanční pomoci, a s prázdnou skutečně neodešel - George Bush slíbil palestinské samosprávě 50 milionů dolarů ve formě přímé pomoci, což je vůbec poprvé, co Palestinci dostanou americké peníze rovnou, a nikoli prostřednictvím nevládních či humanitárních organizací, jak tomu bylo v minulosti kvůli obavám ze zpronevěry. K té docházelo zcela běžně za palestinského předáka Jásira Arafata, na jehož soukromém kontě končila většina mezinárodních finančních darů. Izrael a Spojené státy Arafata považovaly za překážku mírových jednání, a proto s ním žádná nevedly. Mahmúdu Abbásovi se tedy přijetím v Bílém domě dostalo pocty, jakou Bush jeho předchůdci nikdy neprokázal a jaké se žádnému palestinskému vůdci nedostalo pět let.
Zmíněná pomoc ve výši 50 milionů dolarů bude součástí dodatečných 150 milionů, které Bush Palestincům přislíbil k už dříve schváleným 275 milionům. Podle Bushových slov mají být využity zejména k vybudování infrastruktury v pásmu Gazy po odchodu židovských osadníků letos na podzim.
Kromě finančního daru Bush Abbáse potěšil i prohlášením, že Izrael musí zrušit ilegální stanoviště a zastavit rozšiřování židovských osad, zejména v Jeruzalémě. Požadavek týkající se Jeruzaléma zazněl od Bushe poprvé. Ani tentokrát však neodsoudil stavbu izraelské bezpečnostní bariéry, ale poznamenal, že by se výstavba měla řídit bezpečnostními, a nikoli politickými kritérii, a měla by brát ohled na život obyčejných Palestinců. Odmítl také Abbásův návrh na přeskočení druhé části mezinárodního mírového plánu, která počítá s ustavením palestinského státu s prozatímními hranicemi; Abbás by chtěl jednat rovnou o konečném statusu.
Bush Abbáse explicitně nevyzval k zásahu proti teroristům, jak požaduje Izrael, ale předseda palestinské samosprávy zdůraznil, že teroristické organizace dodržují dohodnutý klid zbraní, který navíc není omezen žádným datem. I když nepanuje stoprocentní klid, je určitě devadesátiprocentní, řekl Abbás a vyzdvihl, že násilnosti jsou nepochybně na nejnižší úrovni za poslední čtyři roky. To mu kupodivu přiznal i levicový izraelský list Haarec; vytkl vládě premiéra Ariela Šarona, že je ve svém trvání na palestinském zákroku proti teroristům příliš zatvrzelá, a naopak by měla uznat, že násilnosti opravdu zásadně polevily.
Abbáse přijal americký prezident, ale izraelský premiér dosud ne, ale po včerejší schůzce ve Washingtonu se objevily předpovědi, že k izraelsko-palestinskému summitu by mohlo dojít do dvou týdnů.
Schůzka Bushe s Abbásem měla víceméně formální charakter a kromě přímé americké finanční pomoci palestinské samosprávě nepřinesla žádné konkrétní výsledky. Jejím hlavním smyslem a cílem byla podpora palestinského předáka a posílení jeho pozice v očích palestinské veřejnosti. Jestli se to povedlo, se teprve ukáže, a to zejména při parlamentních volbách, které se navzdory rozporným zprávám o odkladu mají ještě stále konat 17. července. Je v zájmu Spojených států i Izraele, aby se umírněný Abbás a jeho strana Fatah udrželi u moci a zabránili politickému vzestupu radikálního Hamasu. I když je Abbás slabým vůdcem, je zdaleka nejlepší současnou alternativou. On sám je s výsledkem schůzky spokojen, řekl novinářům: dostalo se mu prý Bushova ujištění, že Američané opravdu chtějí a pomohou oživit mírový proces, který povede k vyhlášení palestinského státu. Podle Abbáse zatím Palestinci víc nežádají.
