Premiérova cesta po bývalé monarchii

Jakousi skvrnkou na kráse bylo, že se tak stalo před obrácenou českou vlajkou, což poněkud překvapilo, protože pro Rakousko jistě nejsme exotickou zemí. To však nenarušilo srdečné přijetí hlavou sousedního státu, která byla českým premiérem obdarována naším sklem. Dramatičtější bylo však jednání se spolkovým kancléřem Wernerem Faymannem, na které rakouské sdělovací prostředky soustředily pozornost, zejména na případnou dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Rakousko jak známo proti jaderným elektrárnám vystupuje, i když Faymann připustil, že je s touto pozicí v Evropě téměř osamoceno, protože většina zemí Evropské unie výrobu jaderné energie podporuje.

Oba politici se podle svých slov shodli na tom, že oba státy mají podobný názor na energetickou bezpečnost a považují ji za prioritu. V čem se však zásadně rozcházejí je, odkud se mají získat zdroje energie. Jan Fischer vyslovil přesvědčení, že obě země jsou ale schopny hledat mechanismy k překonání těchto rozdílů. Jak se dalo očekávat, umírněný postoj Faymanna k tomuto problému se stal terčem kritiky opozice a odpůrců jaderné energetiky, kteří již před zahájením jednání žádali razantní kroky proti Česku. Krajně pravicový Svaz pro budoucnost Rakouska BZÖ po pondělní tiskové konferenci obou státníků označil Faymannova slova za "bezzubou kritiku". V popředí setkání obou premiérů byla však především ekonomická témata.

Rakouská strana projevila velký zájem na dokončení silnice do Brna. Faymann ubezpečil svého partnera, že práce z rakouské strany jsou v plném proudu a upřednostňuje dodržení původní plánované trasy, která by měla být co nejrychleji dostavěna. Pokud by ale Česko změnilo své plány, donutilo by to rakouskou stranu volit nový postup a nakonec nejspíš i změnit trasu. To by dokončení cesty mohlo výrazně oddálit, a proto rakouská ministryně dopravy Doris Buresová již požádala svůj český protějšek o vysvětlení případné změny výstavby silnice R 52. Stalo se tak proto, že se vedou spory především o to, zda rozšířit silnici z Brna do Mikulova nebo využít dálnici z Brna do Břeclavi, odkud by se postavila přípojka na hranice. Jan Fischer Werneru Faymannovi přislíbil, že se zasadí o to, aby se v příštím rozpočtu na stavbu peníze našly, i když jsou problémy, kudy vlastně povede za situace, kdy o tom bude zřejmě rozhodovat Nejvyšší správní soud. Na něj se totiž obrátili aktivisté a zelení, kteří prosazují variantu přes Břeclav, protože se bojí poškození přírody u Novomlýnských nádrží a Pálavě.

Na jeho vyjádření čeká i Evropská komise, která již dříve postup našich úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska kritizovala. Zdali uvolní evropské peníze na tuto stavbu, rozhodne až po vynesení ortelu soudem. Na závěr jednání však spolkový kancléř Werner Faymann konstatoval, že "vzájemné vztahy Rakouska s Českem jsou tradičně velmi úzké a důvěryhodné". Český premiér se pak ještě před jednáním se spolkovým prezidentem setkal s vídeňským starostou, zemským hejtmanem Michaelem Häuplem, který patří mezi vedoucí politiky rakouské sociální demokracie. V podvečer pak přiletěl Jan Fischer do Budapešti, aby zde především jednal se svým protějškem maďarským premiérem Gordonem Bajnaiem. Při této příležitosti se pozdravil i s prezidentem Lászlo Sólonym a předsedkyní parlamentu Kapalin Sziliovou. Hlavním bodem jednání obou premiérů byla především integrace romského obyvatelstva do většinové společnosti, která je důležitá pro obě země. Podle jejich názoru to sice vyžaduje společný postup středoevropských zemí, ale opatření proti extremistickým útokům na Romy si však musí zařídit každá země sama. Gordon Bajnai označil segregaci Romů za naléhavé téma celého regionu, a proto předkládá návrh, aby země Visegradské čtyřky vypracovaly společnou strategii pro řešení tohoto problému. Maďarský premiér označil za úspěch, že se podařilo dopadnout podezřelé z vražd šesti Romů a blahopřál, že se v Česku podařilo vypátrat skupinu protiromských paličů. Dalšími tématy rozhovoru byly pak unijní záležitosti a způsob boje proti ekonomické krizi. Na rozdíl od rakouského souseda se obě země shodly na využívání jaderné energie. V jejím rámci se dohodli, že by Česko se mohlo zapojit do obnovy maďarské jaderné elektrárny Paks, aby se prodloužila její životnost. Konkrétní dohody ale zatím nebyly uzavřeny a jednání o účasti českých firem jsou zatím na začátku. že Při schůzce Fischera s prezidentem Sólonym však proti očekávání nedošlo na maďarsko - slovenskou roztržku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .