Převlékání kabátů
Asi mi neporadíte, jak se v jazyce šóna, případně v jazyce sindebele řekne "převlékání kabátů". A poněvadž to nevím ani já, přišli jsme společně o skutečně efektivní začátek této poznámky. Nevadí, téma je nosné a třebaže zimbabwské, českým posluchačům dobře srozumitelné.
Jazyky šóna a sindebele se mluví právě v africké Zimbabwe, bývalé britské kolonii Jižní Rhodésii, kterou nyní ovládá rasistický, na bělochy vysazený černý diktátor Robert Mugabe. A ten měl donedávna k ruce šikovného, ohebného, vzdělaného a vynalézavého lotříka jménem Jonatán Mojo. Když bylo zapotřebí umlčet nepohodlného místního novináře, nařídil Mojo, ministr informatiky, jeho zatčení. Byli zahraniční korespondenti příliš kritičtí? Mojo zařídil jejich vyhoštění. Bránili se zimbabwští běloši proti nezákonnému vyhánění ze svých farem a proti bití a zabíjení? Mojo podpořil násilnické černé squatery tím, že na státních rozhlasových vlnách nechal vysílat své písně, oslavující zabírání bělošských farem.
Colin Powell, někdejší ministr zahraničí Spojených států, je naneštěstí také černoch, ale když zcela oprávněně kritizoval Zimbabwe za tyranii, věděl si i s ním Mojo rady: Powella označil za strýčka Sama (ten by se tedy své nové barvě kůže podivil!) a za lháře. Nu, a dnes je pan Mojo ohnivým bojovníkem za demokracii. Říká, že byl vždy kritikem vládní politiky, dokonce i jako ministr prý bojoval za reformy. Jak že se ze zimbabwského Šavla stal Pavel? Snadno. Prezident Mugabe si ho nevybral za svého korunního prince. Tak jednoduše se rodí noví demokraté. Přece to důvěrně známe. A bude příjemné říkat starým známým převlékačům českých kabátů zase jinak. Mojové, nezní to pěkně?