Prezidentské volby v USA jdou do finále
Letošní americké prezidentské volby připomínají klusácké dostihy - po dlouhém závodě je ještě pořád možné vyhrát nebo prohrát o koňskou délku. Tuto napínavou odívanou nám připravili oba hlavní kandidáti, Barrack Obama a John McCain, kteří zůstávali na závodním okruhu až do poslední chvíle těsně za sebou. Podle některých průzkumů dokonce republikán McCain v závěrečné rovince dotahoval na vedoucího Obamu.
Oba kandidáti mají svá "nej". Obama by byl prvním americkým prezidentem tmavé pleti, McCain by byl ve svých dva-a-sedmdesáti při nástupu do úřadu nejstarším prezidentem. Volby také slibují možnou rekordní účast. Ta je daná jednak tím, že k volebním urnám se vydali i lidé, kteří obvykle nevolí, a také značným rozšířením korespondenční volby. V minulosti se totiž stávalo, že lidé čekání v dlouhé frontě do hlasovací místnosti nevydrželi. Například v Ohiu před čtyřmi lety takto neodvolilo údajně asi 139 tisíc nedostatečně trpělivých lidí. Nyní bylo ale možné poslat svůj hlas poštou.
Volby probíhají Spojenými státy jako vlna. Nejdříve začali lidé hlasovat na východním pobřeží, a postupně se otevírají volební místnosti v celých USA. Jako poslední přišly na řadu Aljaška a nakonec občané odvolí také na Havaji - tam se začalo hlasovat teprve v šest hodin večer našeho času.
V posledních volbách se ujala tradice, podle které se nejdříve otevírají volební místnosti ve dvou malých osadách v New Hampshire na severovýchodě USA. V obou případech jde o tradičně republikánské obce, ale tentokrát jasná většina voličů podle průzkumů volila Barracka Obamu.
V jiných částech Spojených států však bude prezidentský závod mnohem těsnější. Navíc nejde jen o to, kolik získá ten či onen kandidát voličských hlasů, jde i o to, aby v konkrétních státech získal většinu, a tím pak získává všechny volitele těchto států. Právě v některých lidnatých státech, které jsou logicky pro získání konečného vítězství nejdůležitější, zůstávaly předběžné odhady velmi těsné. Konkrétně jde například Floridu, která konec konců sehrála rozhodující úlohu v roce 2000 ve volebním boji mezi Bushem a Gorem. Celkově vzato však platí, že v pěti z osmi z těchto důležitých států Obama ještě těsně před začátkem hlasování vedl, a to mu dává větší šance. Teprve blízká budoucnost ukáže, jestli neuvěřitelný dva-a-dvacetihodinový maratón Johna McCaina, který na poslední chvíli stačil projet sedmi důležitými státy, něco na věci změnil.
Volební místnosti se ještě stále plní zájemci o volbu, ale už nyní se spekuluje o tom, co všechno bude mít rozhodující vliv na vítězství toho či onoho kandidáta. Většina komentátorů se shoduje na tom, že kdyby nedošlo k hospodářským problémům, McCainovy šance by byly mnohem vyšší. Vzhledem k tomu, že je jako republikán spojován s dosavadní administrativou, část voličů ho bude nepochybně chtít potrestat za skutečné nebo údajné chyby, kterých se Bushova vláda dopustila.
Ve Spojených státech je také cítit velká touha po tlusté čáře a novém začátku. Barracku Obamovi se podařilo vyvolat dojem, že právě on je ztělesněním svěží změny, na kterou unavená společnost čeká. Jeho volební hesla se soustředila spíše na emoce než na konkrétné politický program, a zdá se, že to byla správná sázka.
Barracku Obamovi nepochybně pomůže to, co dříve mnoha jiným kandidátům škodilo, a to je barva jeho pleti. Hodlá ho podpořit asi 97 procent Afroameričanů a 73 procent Hispánců, což jsou obrovská čísla. Proti tomu někteří analytici namítají, že se může dostavit takzvaný Bradlyho efekt. Mnozí bílí Američané sice uváděli při výzkumech veřejného mínění svůj úmysl hlasovat pro Afroameričana, ale v poslední chvíli se svého rozhodnutí leknou a k volbám nepůjdou nebo budou volit McCaina.
Dalším neznámým faktorem bude role Sary Palinové. Její jmenování před pár týdny McCainovi podstatně pomohlo, a jeho podpora okamžitě povyrostla o několik procent. Pak se ovšem začalo zdát, že Aljašská guvernérka je McCainovi v očích středového voliče spíše přítěží. Jak konkrétně se její viceprezidentská kandidatura projeví na konečných výsledcích zatím zůstává neznámou.
Do rozhodování voličů zasahují někdy zcela nečekané vlivy. Jedním z nich by mohla být smutná rodinná událost v rodině Barracka Obamy. Den před volbami Obama oznámil, že jeho babička, kvůli jejíž nemoci dokonce na pár dní přerušil kampaň, zemřela. Matka Obamovy matky Madelyn Dunhamová se o Obamu starala v dětství a hrála v jeho životě velkou roli. Nyní může sehrát ještě další úlohu - tedy získat pro Barracka Obamu sympatie některých voličů.
Poslední volební místnosti se zavřou v půl druhé v noci středoevropského času. Brzy poté se objeví poslední odhady, ale definitivní výsledky přijdou pravděpodobně až později - na mnohých místech v USA se po špatných zkušenostech s hlasovacími stroji vrátili k papírovým lístkům, a jejich počítání zabere více času, zvláště pokud by výsledky byly těsné. Na rozdíl od dostihů zde nepomůže žádná cílová fotografie.
Všichni doufají, že tentokrát se nebude na definitivní výsledek čekat 39 dní, jako před osmi lety, kdy se opakovaně přepočítávaly hlasy odevzdané na Floridě. Ať už bude vítězem kdokoli, své role se ujme 20. ledna a tak ukončí osmiletou éru Gerorge Bushe.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
