Primátorské koalice
Počátkem týdne se dramatické titulky deníků tázaly, zda se blíží politický konec pražského primátora. Po úterním volebním rokování celopražské buňky ODS zase říkají, že na vrcholu se udrživší Pavel Bém uštědřil svému dlouholetému rivalovi, předsedovi strany pomyslný políček. A to i přesto, že se Topolánka pražské vnitrostranické dění přímo netýká.
Bém ale porazil, sice dost těsně, ale zřejmě klidně, svého vyzyvatele Rudolfa Blažka a zůstal lídrem pražské "ódeseky". Což pro Topolánka opravdu je nepřímá prohra.
Bém coby trvalý favorit Václava Klause stojí vůči Topolánkovi neustále v opozici a na loňském kongresu strany byl jeho soupeřem v boji o předsednické křeslo, což bezprostředně po výprasku v krajských volbách nebylo bez šancí. Ale Bém je zřejmě promarnil předešvím dlouhými rozpaky zda do volby vůbec jít či ne. Možná by se jí dokonce raději vyhnul, ale tak dlouho se straně nabízel coby optimální alternativa, a chystal půdu pro zásadní vnitrostranický střet, až nakonec vlastně nemohl uhnout. Ačkoliv už musel vidět, že je Topolánek pevnější, než se zdálo a že si strana uvědomuje, jak ji až do oněch něšťastných krajských voleb vedl roky od úspěchu k úspěchu. Příklonem k Bémovi by se nadto stále emanciopovanější ODS jakoby opět přitulila ke Klausovi. A to už by bylo přece jen ozvěnou minulých časů. Když tedy Bém před rokem neuspěl, určitě se tak na čas vyřadil z dalšího případného zápolení o předsednický stolec. A dlouhodobě se nemůže udržet na postu primátora vidí jistě sám. A tak logicky, míří do sněmovny. Kde se ovšem poměrně snadno může stát zase silným hráčem, soustředit kolem sebe nějaký kroužek a takříkajíc "zatápět" Topolánkovi mnohem víc, než doposud. Očekává se hlavně, že by se ve sněmovně mohl pokoušet o sjednání velké koalice. Pro kterou by - pokud by byla ze strany ODS pod Bémovou taktovkou - nic nenamítal ani Paroubek a už vůbec ne prezident, který přece trvá na tom, že opoziční smlouva byla výtečným uspořádáním. Pokud by tedy byl Bém na pražském sněmu neuspěl, měl by do budoucna pozici značně podkopanou, což by se Topolánkovi hodilo. Nicméně Bém zapnul veškeré strategické schopnosti v úterý naplno a evidentně hlava nehlava, když využil hlasů, které mu dodal starosta Prahy 5 Milan Jančík, o jehož autokratických metodách, propojení s byznysem a vůbec zvláštních kontaktech se mluví už roky. Ale ODS stále nenašla legitimní demokratické nástroje k Jančíkovu odstranění, ačkoli kvůli tomu má z ostudy kabát. A cynická koalice Bém - Jančík samozřejmě nefugovala pouze jednosměrně. Pomohla Bémovi uhájit šéfovské křeslo, ale také v následných míspopředsednických volbách vynesla kontrovezního Jančíka do úzkého vedení pražské ODS. Vzhledem k tomu, jak je od svého vzniku strana v metropoli úspěšná, je to pro Jančíka post významný a samozřejmě jeho pozici značně posilující. Že se o to zasloužil právě Bém, je ovšem zarážející. Pro leckoho to bude demonstrací ztráty soudnosti a sebereflexe, která je pro českou politiku jakoby stále příznačnější. A může se docela dobře stát, že pokud postaví TOP 09 do čela pražské kandidátky ve sněmovních volbách Karla Schwarzenberga, ODS se bude poprvé strachovat o vítězství.
V každém případě je nyní ale Pavel Bém čele metropolní buňky strany potvrzený a nic mu nebrání k cestě na vysokou příčku volební kandidátky. Samozřejmě, do voleb zbývá víc než půl roku a vždycky se může stát cosi, co situaci zásadně změní. Jestli nikoli, bude muset Morek Topolánek zatnout zuby a s Bémem začít jednat a hledat kompromisy. Pokud by se volbách jevila možnost sestavit většinovou vládu ODS, TOP 09 a lidovců, Bém by ji snad neblokoval. To ale neznamená, že by mezi poslance jen tak zapadl a takříkajíc splynul s davem. Ať bude stát v čele strany kdokoliv, s Bémem bude muset počítat. Neboť ten, jak vidno, se jen tak nedá. I kdyby se měl spojit s příslovečným čertem. Což v mnohých očích v úterý s ledovým chladem učinil.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
