Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem je v nedohlednu

27. červenec 2006

Válka Izraele proti libanonskému Hizballáhu vstoupila do třetího týdne. Nejtěžší boje teď svádějí izraelské pozemní jednotky v jiholibanonských vesnicích, kde se skrývají ozbrojenci Hizballáhu; v posledních dnech především v Bint Džbajl, kde Izrael zabil přes stovku teroristů a ztratil devět mužů.

Nálety se stejně jako dosud soustřeďují na odpalovací rampy, z nichž Hizballáh ostřeluje izraelská města, a na budovy a centra hnutí. Počet mrtvých v Libanonu se pohybuje okolo čtyř set.

Hizballáh už na Izrael odpálil na dva a půl tisíce střel. V úterý zabil další dva civilisty, včetně 15leté dívky, a množství obětí na izraelské straně se tak zvýšilo na 42. Zahraniční média si všímají, že ze svých domovů prchají statisíce Libanonců, ale málokterá se zmiňují o čtvrt milionu izraelských občanů, kteří utekli před raketami Hizballáhu. Zhoršují se také podmínky v izraelských krytech, kde je už dva týdny nucen žít asi milion lidí.

Vůdce Hizballáhu, šajch Hasan Nasralláh, však zatím nemíní s ostřelováním přestat a ve středu pohrozil, že rakety začnou létat ještě hlouběji do nitra židovského státu. Zdůraznil, že Hizballáh zbraně nesloží, a dál trvá na svých původních požadavcích, tedy na výměně vězňů.

Tu však Izrael nadále zásadně odmítá. Hodlá Hizballáh odzbrojit a vytvořit na jihu Libanonu bezpečnostní zónu, kterou bude kontrolovat, dokud tuto funkci nepřevezmou mezinárodní jednotky.

Ke zklidnění situace nepřispěl ani incident v úterý, kdy při izraelském náletu zahynuli čtyři pozorovatelé OSN. Její generální tajemník Kofi Annan dokonce izraelskou armádu obvinil, že na stanoviště zaútočila záměrně. To se Izraele velmi dotklo a důrazně to odmítl; premiér Ehud Olmert se omluvil a nařídil důkladné vyšetření celé záležitosti. Zároveň vyjádřil podiv na tím, že mezi pozorovateli OSN v Libanonu působí v rozporu s původní dohodou Číňané, z nichž jeden byl spolu s Kanaďanem, Finem a Rakušanem obětí náletu. V tomto ovzduší se ve středu v Římě konala mezinárodní konference, která měla uspíšit ukončení konfliktu. Předcházela jí přehlídka ministrů zahraničí, kteří navštívili Libanon i Izrael ve snaze předjednat příměří. Ani jeden však neuspěl, a tak se od římské konference patnácti států a tří mezinárodních organizací mnoho neočekávalo a schůzka také nic nepřinesla. Izrael za jednoznačné podpory Spojených států a Británie odmítá příměří uzavřít, dokud nebudou odstraněny kořeny konfliktu, tedy dokud Hizballáh neztratí schopnost ostřelovat severoizraelská města. Většina účastníků konference sice požadovala okamžité zastavení bojů, izraelských náletů i ostřelování Izraele Hizballáhem, ale žádnými konkrétními kroky své volání nepodpořila.

Přítomné státy se však alespoň shodly v názoru na budoucnost: vláda v Bejrútu musí ovládat celé území Libanonu a neměl by nastat stav, který panoval až do únosu obou izraelských vojáků, kdy na jihu vládl Hizballáh se svými 13.000 raketami. Další shoda panuje v otázce budoucího rozmístění mnohonárodnostních stabilizačních jednotek v jiholibanonském pásmu o síle až 30.000 mužů s účinnějším mandátem, než jakým disponují sbory UNIFIL, které v oblasti marně působí už 28 let. Úkolem nových sil by byla pomoc při předávání území libanonským jednotkám a dohled nad dodržováním příměří, tedy prevence opětovného obsazení jižního Libanonu Hizballáhem a jeho raketami. Stabilizační jednotky by však nebyly zodpovědné za faktické odzbrojení hnutí - o to by se měla postarat libanonská armáda. Jediným problémem zatím je, že se žádné zemi příliš nechce do této mise přispět svými vojáky. Břímě odstranění teroristické hrozby Hizballáhu z Blízkého východu tak spočívá výhradně na Izraeli, i když za tiché podpory řady států, včetně několika arabských.

V souvislosti se zatím neaktuálním příměřím se stále častěji hovoří o požadavku, aby Izrael Libanonu přenechal horskou oblast nedaleko Golanských výšin známou jako farmy Šibáa, kterou obsadil za šestidenní války v roce 1967. Původně patřila Sýrii, ale ta se jí později neoficiálně vzdala ve prospěch Libanonu. Podle OSN však území stále náleží Sýrii, a proto má spor o ně řešit Damašek s Jeruzalémem. Hizballáh tuto nevelkou oblast používá jako výmluvu pro své útoky proti Izraeli a tvrdí, že proti němu bude bojovat, dokud farmy Šibáa nezíská zpět. Podle izraelských představitelů ale není o čem jednat, protože území Libanonu zkrátka nepatří.

Izrael v neděli učinil výrazný ústupek a slevil ze svého původního požadavku, aby příměří obsahovalo i odzbrojení Hizballáhu a rozmístění libanonských jednotek hned po zastavení bojů. Nyní v podstatě souhlasí s dočasnými mezinárodními sbory, i když by dal přednost silám NATO. Spojené státy teď údajně připravují návrh nové rezoluce, která by nahradila svou nikdy nesplněnou předchůdkyni z roku 2004, podle níž měl být Hizballáh už dávno odzbrojen libanonskou vládou.

Pozvolná příprava rezoluce je ale v současnosti asi tak nejkonkrétnějším krokem, který směřuje k příměří. Izraelská armáda bude údajně potřebovat ještě zhruba deset dní, než Hizballáh ochromí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání

Spustit audio