Programové prohlášení
Programové prohlášení vlády nebývá žádnou četbou na dovolenou. Kabinet včera schválil obvyklý, více či méně komplikovaný text, který má daleko k tomu, vyvolat libý čtenářský zážitek. Námět očekávatelný, děj spíše mdlý, hlavní postavy - dobře známé. Zápletka v podobě jasných konceptů reformy důchodového systému nebo zdravotnictví - žádná.
Sněmovna bude tedy v úterý schvalovat dílo, které má všechny znaky žánru koaličního. Jak říká jeden z autorů programového prohlášení vlády Miroslav Kalousek z KDU-ČSL, je to dokument uspokojivě hájitelný. Jak říká předseda nejsilnější opoziční strany, občanský demokrat Mirek Topolánek, je to nezávazné slohové cvičení.
Jako vždy jsou postoje parlamentních politiků málo překvapivé. Najdeme tedy dost důvodů k tomu, vzít programové prohlášení na vědomí a sáhnout po hodnotnější literatuře. Zároveň ale je přinejmenším jeden pádný důvod, proč se řádky programového prohlášení prokousat. Politici v něm, zatím jenom na papíře, hospodaří většinou s našimi penězi. A venkoncem - za naše peníze. Přečtení vládního dokumentu v podstatě nikoho nic nestojí, ostatně, v závěru prohlášení stojí, že vláda je připravena k široké komunikaci s parlamentem, prezidentem republiky a veřejností, přesvědčena, že diskuse o představeném programu je nezbytnou podmínkou demokratického dialogu v zájmu rozvoje celé společnosti.
Kontrolovat vládu podle textu programového prohlášení může tedy být trochu únavné, ale za tu námahu to stojí.